Průvodce úpravou vaší zahrady/Byliny

Předchozí kapitola Keře

Koniklece kvetoucí na jaře mohou být použity mezi nízké traviny, nebo traviny do 1m rašící až v květnu.

Zahrada gymnázia v Řečkovicích, Brno.

Byliny

Habitus trvalek, letniček, cibulovin lze přirovnat k habitu keřů. Výsadba trvalek může být náročným, ale působivým prvkem parku. Trvalky jsou pěstovány pro bohatství barev, habitu, tvarů květu i olistění, jako nádherná a někdy dost náročná dekorace. V určité době byly výsadby květin odmítány jako nevkus, okrasa nepřirozená právě umělou zdobností. V následujícím období byly porosty trvalek nezbytností a velká péče byla věnována výběru barev a druhů. Oproti letničkám, které často kvetou většinu vegetační doby od výsadby do zámrazu, trvalky vykvétají jen na část roku. Výhodou je, že během času, jak rostliny na místě výsadby sílí, kvetou více a tvoří silný zelený porost již od jara.. Jejich kvalitní zeleň je cennou částí kompozice. Květy trvalek na jaře jsou cenné právě proto, že do června letničky ještě obvykle nekvetou, jsou teprve koncem května vysazovány na stanoviště. Bohaté a silné květy vyšších trvalek kvetoucích v této době tedy nejsou schopny letničky nahradit. Výraznou výhodou jarních cibulovin je rané kvetení v době, kdy ještě většina dřevin nemá ani listy. Kapradiny zase zářivou zelení nepravidelných trsů naplní i tmavá místa. Byliny mohou vyžadovat i specifické podmínky, někdy vyniknou pouze v určité kompozici a jejich efekt je často dočasný, avšak obvykle jde u pěstovaných a šlechtěných rostlin o velmi silně působící prvky.

Bohatství druhů a kultivarů bylin umožňuje doplnit přírodní kompozice a napodobit přirozené biotopy, stejně jako vytvořit kompozice ve venkovském stylu napodobujíce babiččiny zahrady, nebo sestavit vkusné kompozice s květinami šlechtěnými pro velikost květu a barvu, doplněné exotickými druhy. Stejně jako u výsadby dřevin je třeba vždy zachovat jednotu kompozice, soulad s okolím a další pravidla výsadeb. Habitem, barvou květů, plodenství a texturou jsou byliny stejně různorodé jako dřeviny.

Květiny jsou obvyklou součástí pravidelných zahrad ve stylu barokních a renesančních evropských zahrad a jsou podstatou zahrad ve stylu venkovských zahrad.

Byliny jsou v současnosti v zahradnické kompozici často podceňovány a málo používány pro svoji náročnost na údržbu nebo stanoviště. Zejména jde ale o nároky na odbornou údržbu a zálivku. Zajímavé a poutavé kompozice lze sice připravit bez vhodných bylin, pouze s pomocí dřevin a trávníku, avšak opomíjíme tak krásu která dokáže přinést nové spektrum barev a světlo do světa linií a struktur. Výsadby velkých ploch květin, které dnes můžeme vidět na zahradnických přehlídkách a festivalech, byly vždy spíše ojedinělým jevem. Barevnost výsadeb kvetoucích bylin je oslňující pro pozorovatele a věnuje jí pozornost tím spíše, že je si vědom prchavosti okamžiku, vzácnosti kvetení.

Tam, kde výsadby květin tvoří na velkých plochách obrazce, nápisy a ornamenty, se autor někdy pokouší oslnit rozsahem a množstvím spíše než invencí použití. Vždy je vhodnější používat kvetoucích bylin s mírou a přiměřeností, která zvýrazní nádheru chvíle místo oslepení barevnou hmotou.

Výsadby bylinami jsou, především u letniček výrazným efektem, jehož lze rychle dosáhnout. U trvalek je ale konečný efekt dosažen až po několika letech, když se porost zapojí, je tomu tedy podobně jako u dřevin.

• 
  Zahrada Dobříš, květiny tvoří pouze linii kolem barevné plochy.
• 
  Kvetoucí cínie vystupují z ornamentu v zimostrázu, zahrada Dobříš.
• 
  G. Jekyllová propagovala výsadby květinových záhonů z různých druhů květin a dřevin, postupně kvetoucích.(fotografie z knihy Barvy v květinové zahradě od G.Jekyll).
• 
  Velké plochy květin ohromí více než skromné obruby. Přesto se krása nenachází v pouhém ohromení pozorovatele pouhým rozsahem a množstvím.
• 
  G. Jekyll zkoumala vhodné kombinace jarních cibulovin a dalších brzy rašících rostlin, a snažila se jimi významně ovlivnit vzhled výsadeb. Studovala nejen barvy ale například i habitus rostlin a jeho působení a kombinace. Na fotografii jarní zahrada s kvetoucími cibulovinami.(fotografie z knihy Barvy v květinové zahradě od G.Jekyll).
• 
  Kvetoucí horská louka je hravými kombinacemi barev a kontrastem k pozadí smrkového lesa vhodnou inspirací pro kombinace a pestrost květinových výsadeb v zahradě. Příroda ve svých smělých, stylových a vyvážených výsadbách často používá zásady harmonie, ucelenosti a smysluplnosti. Přírodní celek často nevypadá nijak uměle upravený, není ohromující rozsahem, okázalý pracností úpravy nebo vzácností materiálů a přesto je velmi příjemný na pohled.
• 
  Jarní zahrada G. Jekyll s kvetoucími prvosenkami. Autorka uvádí, že k dosažení takového efektu bylo třeba pečovat o primulky mnoho let.

Pokračování v kapitole Textura

Zpět na obsah Průvodce úpravou vaší zahrady