Průvodce úpravou vaší zahrady/Podmínky, které mohou ovlivnit působení barev

Předchozí kapitola Harmonické kombinace

Podmínky, které mohou ovlivnit působení barev

Vnímání barev se liší od člověka k člověku a mohou být značně ovlivněny názory okolí a módou. Vnímání jednotlivých kombinací ovlivňují i barvy v okolí kombinace. Přirozené světlo mění sytost barev během dne. Červená se stane nevýraznou při soumraku, zatímco bílá začne zářit. Textura listu nebo květu ovlivní rozptýlení světla a proto i vnímání barvy. Hladší povrch způsobí více odraženého světla a projeví se sytější barvou. Barvy s narůstající vzdáleností ztrácí na intenzitě a proto na vzdálenější části kompozice je možné a vhodné použít i velmi výrazné barvy. Naopak příliš ostré, kontrastní kombinace v popředí působí dráždivě. Barvy rostlin se mění v průběhu roku, i v průběhu dospívání rostliny. Mladé a rašící listy, nebo mladé jehličí mají někdy odlišnou barvu oproti vyvinutým listům. Je třeba to vnímat při plánování výsadby.

Jak barvy mohou působit na vnímání

Použití některých barev může ovlivnit náladu a vnímání. Například červené, žluté a oranžové odstíny jsou považovány za"teplé barvy" (ve smyslu vnímání tepla divákem a asociací a mohou rozrušit diváka. Modrá, fialová a zelená jsou považovány za"studené barvy" a působí spíše tlumivě, lze je použít jako zklidňující .Proto jsou modrá, fialová a zelená vhodné barvy pro meditační zahradu. Při sadovnické realizaci na malém ploše,je možné změnit vnímání diváka pomocí kombinací teplé a studené barvy. Teplé barvy v popředí a studené v pozadí mohou dát pozorovateli pocit většího prostoru. Tato kombinace nesmí být příliš nápadná.Pomocí použití teplé barvy, jako je červená, lze vnímat velké prostory příjemněji, jako komornější. Předměty a dřeviny v teplé barvě se v krajině zdají být se blíž, než jsou ve skutečnosti a tím zmenšují vnímání celé krajiny. Teplé barvy vzbuzují pozornost, přinášejí dobrou náladu, která však není odpočinkem, ale spíše přináší emoční vzrušení pozorovatele. Tím můžou teplé barvy působit dlouhodobě únavně. Pokud je záměrem upozornit návštěvníky na nějakou dominant v prostoru kompozice, lze vyprovokovat zaostření pozornosti pozorovatele pomocí červené nebo žluté nebo oranžové. Pochybená by však byla i taková skladba, v níž by převládal velký počet exemplářů stejné barvy (např. celá partie červenolistých dřevin nebo jinak zbarvených dřevin) než normálně zelené. V tomto případě by nakonec chyběla rozmanitost a seskupení by bylo jedno­tvárné, fádní. V naší přírodě musí vždycky — a to i v zahradě nebo parku — převládat zeleň, neboť je nakonec nejjistějším prvkem, který vnáší do zahradních kompozic harmonii při zachování dostatečné rozmanitosti. Ne všechny rostliny budou pravidelně a společně kvést. Zeleň podstupuje barevné změny od období k období ve většině případů. Proto nelze očekávat, že primuly, tulipány a magnólie budou součástí letních kvetoucích skupin, že na jaře podtrhnou krásu jásavě žlutých zlatic temně červeně olistěné dříny, které se zbarvují až na podzim .

• 
• 
• 
  Roční a denní doba, světelné podmínky, ale i vlhkost vzduchu a poloha zásadně mění barevné vlastnosti prostředí.

Ruj Cotinus coggygria s plodenstvími, které mění na čas texturu i zbarvení dřeviny.

• 
• 
  Tatáž kompozice působí zcela jinak na podzim a na jaře.

Keře s plody mohou být velkou část zimy výraznou barevnou ozdobou jako zde například dřišťál Berberis thunberghi.

Tmavá zahrada je vhodná do okolí lidožravých domů a márnic. Ideální je pro tiché spočinutí v jarní či podzimní noci, chladná mlžná rána opilcova či zrosené večery romantické mládeže. Díky převislým tvarům a suchým zbytkům bylin bude jistě efektní i v zimě, když temné olistění opadá.

Pro komponování sezónních barevných změn je třeba znát barevné změny jednotlivých druhů a kultivarů dřevin během období, fenologii. Jejich čas opadu listí a nebo rašení, texturu a barvu borky. Pro kvetení jsou nejcennější druhy kvetoucí na podzim, kdy většina rostlin už nekvete. Mnoho dřevin má ale na podzim nápadné plody v různých barvách, které vytrvají i přes zimní období a působí podobně dekorativně jako květy. Většina rostlin je přirozeně zaměřena kvetením na jaro nebo v léto a je na úvaze zda neakceptovat sled období a využít jej k zdůraznění a využití postupné proměny přírody a vytvoření náladových změn. Proměny působí pestře.

[[Soubor:5.díl html m610ddefb.png|náhled|Barvy, jejich sytost a teplota se mění s měnící se vzdáleností. Tento jev lze využít při komponování.] V každém období se lze těšit na výrazné, výsadbou dobře zdůrazněné změny, které přijdou v období nadcházejícím. S trochou plánování a znalostí, však lze zahrnout květy i do podzimních schémat a najít druhy květin a keřů, které kvetou v zimě a předjaří (čemeřice, jasmín, vřesovec, vilín, Eranthis) a tak zlepšují náladu ostře kontrastních zimních kompozic. Faktem je že globální oteplování mi letos zavařilo. Těžko se dalo očekávat, že jasmín pokvete v prosinci a znovu v únoru, naopak čemeřice až v dubnu. A že jinak odolné botanické tulipány vymrznou. To mi rozhodně nezlepšilo náladu. V takových neočekávaných situacích jsou veškerá moudra zkušeností málo platná.

Celkem velmi je podceňováno červenavé zbarvení jehličnanů a některých listnáčů (kyhanky, skalníky, vřesy) které způsobuje mráz. Nemyslím rezavou barvu mrazem spálených výhonů, nebo bronzovou hněď zeravů a jalovců, ale jemnost červenavých barev způsobených chladem. V kontrastu s tmavými nebo světlými jehličnany je zřetelná a zajímavá. Velmi zřetelně působila i rzivá barva mrazem popálených listů skalníku, vytvářející podrost na svahu, v kontrastu s jasnou zelení jarně zbarvených tújí a tmavší klečí a doplněná červenými větvičkami svíd, dřišťálů a v pozadí s chumáči šedivých bezlistých dřevin. Mrazem poničený porost, protože bylo zřejmé že popálený skalník přežije, zde nepůsobil jako dílo zkázy, ale jako další z krásných obrazů přírody.

Kalina Viburnum opulus je považována za krásnou zimní ozdobu.

• 
  Pieris P. japonica patří mezi keře které bohatě kvetou brzy na jaře, později se zbarvují některé jejich listy výrazně červeně.
• 
  Popisované zobrazení mrazem poškozeného skalníku.
• 
  Květ zblízka (Pieris j.).

Mnoho potěšení z krásy krajiny plyne z dočasných, náhodných a zcela neočekávaných efektů. Nedávno mne ohromil krásně zbarvený rašící javor Acer palmatum, který v období rašení, kdy se na načervenalých křehkých tenkých větvičkách stávají výraznými pučící červené pupeny vyhlíží nádherně. Celá zčervenalá a růžovějící rostlina i části průsvitných závěsů větví působí úchvatně v době kdy kvetou sotva vilíny a možná ještě tak první slivoň 'Bride', na výsluní. I trnky se začínají teprve bělat. Na zvláštní zbarvení při jarním rašení bohužel není obvykle při vysazování brán zvláštní zřetel, jakkoliv jsou jarní jasany a pajasany krásně zbarveny. Přestože je právě rašení krásným obdobím probouzení a tvary a povrchy pupenů mohou vzbudit zájem. Kdysi hrálo jarní rašení svoji úlohu v kompozici. Viděl jsem celou alej lemující cestu k zámecké zahradě vytvořenou z javorů Acer p. 'Brillantissimum'. Dnes už tam nejsou, ačkoliv jejich jarní zbarvení bylo jedním z krásných zážitků.

Růžově rašící lysimachie.

Podzimní zbarvení listnáčů, které je velmi důležitým efektem, poskytuje bohatou škálu různých odstínů červené až žluté a to i velmi ostrých barev. V jiném ročním období by takový kontrast nebyl vhodný, tvrdí i H.Repton, ale v chladném podzimním období, je karneval barev posledním kratičkým potěšením před příchodem zimy. Podzimní vybarvení vždy působí harmonicky. Ve spojení s temně zelenými tóny jiných dřevin, například stálezelených, jako silný kontrast. Zcela jinak je tomu při použití dřevin s odlišně zbarvenými listy, které svoje zbarvení podržují po celou dobu vegetace, a mění se jen v odstínu svého zabarvení.

Krása kvetoucích dřevin je prchavá. Kvetoucí kolkvície je krásná v jakékoliv kompozici, ovšem většinu roku je jen zeleným keřem.

• 
  Oslnivě modrá a ostrá zelená křičí na pozorovatele.
• 
  Odstranění ostře modré barvy výrazně zklidní kompozici, nyní působí svěže a současně celkem příjemně.
• 
  Málo výrazné barvy nádob a doplňků dávají vyniknout i výsadbě. Při preferování výrazných barev nádob a nápadnosti doplňků je možné a vhodné použít málo výraznou výsadbu.
• 
  Rašící tavolník Spirea bumalda. (Brno - Komín)
• 
  Barevná kombinace v šedomodré nádobě je příjemná. Ale další velké svítivé barevné plochy působí na oko diváka silně.
• 
  Ztlumení výrazných barev v okolí lze nesnadněji provést snížením nasycení, pokud květiny přebíjí jiný pestrý prvek.
• 
  K zatraktivnění barev květin někdy klidné okolí pomůže. Okolí v převážně „přírodních“ barvách způsobí příjemně.
• 
  Barvy které jsou již součástí kompozice lze zvýraznit použitím stejných nebo podobných odstínů v okolí. Výrazné množství prvků stejné barvy ale omezí zajímavost každého z nich.
• 
  Jednobarevná výzdoba, kontrast pouze se zelení trávníku a dřevin. Světlá pastelově žlutá. Nevýraznost umožňuje vyniknout méně nápadným objektům.(Městský park, Vídeň)
• 
  Ohnivě oranžová s tmavou červenou. Vyšší rostliny opticky rozdělují prostor. Nízké rostliny s menšími květy by ale více zdůraznily velikost fontány. (Městský park, Vídeň)

Pokračování v kapitole Habitus

Zpět na obsah Průvodce úpravou vaší zahrady