Průvodce úpravou vaší zahrady/Poměr

Poměr

Nic není malého nebo velkého, jen v poměru k něčemu jinému.(Z knihy H. Reptona Umění zahradní architektury)

Vyhovující smysl pro proporce, správné použití vhodné velikosti prvků v architektuře, je jedním základních pravidel a nástrojů zahradnické tvorby. Vzájemný poměr mezi velikostí, strukturou, barvou, tvarem a dalšími atributy nutně musí být v souladu s jejich úlohou a postavením v kompozici (popředí, střed, pozadí) , ovšem i s vlastnostmi blízkých i vzdálených prvků s nimiž mohou být porovnávány. Správný poměr jejich vlastností působí harmonicky. Poměr velikosti a jiných vlastností objektů může upoutat rovněž pozornost sám o sobě. Například na výstavišti zahradnické architektury v Tullnu (Rakousko) jsou vedle cesty dobře dvoumetrové křiklavě barevné květináče s výsadbou. Proporcionálně větší a barevně výraznější než cokoliv okolo. Mají funkci upoutat zřejmě pozornost návštěvníka. Jsou vskutku nepřehlédnutelným a nezapomenutelným reklamním předmětem. Takové situace však obvykle bývají vlastní kuriózním případům , které nepatří do zahrady a parku. Tam kde má celek i jeho části má působit příjemným a uklidňujícím dojmem. Podobné výrazné prvky lze však použít u dětských hřišť, veselých lunaparků a v zahradách mateřských školek, kam svojí jednoduchostí a prvoplánovostí patří.

Oč je jeden prvek v kompozici větší , o to jsou všechny ostatní zdánlivě menší. Velké prvky zdánlivě zmenšují pocit velikosti prostoru. Velké objekty, které obvykle bývají menší výrazně zdánlivě zmenšují objekty v okolí.
Túje zmenšeny.
Túje zvětšeny.

Nezřídka se však stane, že některá část kompozice svou velikostí, nebo strukturou způsobí nevhodné vnímání některého prvku, nebo naruší dojem, který by měla kompozice vyvolávat, jsou li její vlastnosti pozorovatelem konfrontovány s jinými objekty. Vhodné volby objektů v kompozici mohou ze vzájemného poměru vyvolat zdání většího prostoru nebo naopak zvýraznit pocit z intimního zátiší.

Vedle tohoto stromu trpaslík ztrácí své komplexy a muži si připadají mužnější. Tento strom je téměř 2m vysoký.
Topol není ideální dřevina pro výsadby ve městech z mnoha důvodů.
Květiny v květináči jsou slunečnice.

Autor knihy Umění vládnout (též Vladař) Machiavelli, rozdával moudré rady jak má správný muž moudře vládnout a hezky se chovat k poddaným. Jeho nejčastěji zmiňovanou a uplatňovanou diktátorskou radou, je scéna, kdy postava knihy – Vladař, jde na pole a odstraňuje ty rostliny, které jsou vyšší než průměr. Lidé, kteří v něčem převyšují ostatní, ti by mohli přerůst i Vladaře. Správný Vladař podle autora tedy kosí všechny ty, kteří by jej mohli přerůstat. Podobně i vy budete muset řezat ty dřeviny, které přerůstají plánovaný rámec, které na sebe strhávají pozornost jenž patří jiné rostlině, nebo ji stíní a utlačují. Pokud nevytvoříte dobrý plán, budete muset být krutým diktátorem na své zahradě. Pokud včas nezahájíte reformy, říše o kterou pečujete se zhroutí.

Stará hádanka a názorná ukázka - je větší kroužek uvnitř skupiny velkých kruhů (A.), nebo ten mezi malými kroužky ve skupině B.)? Odpověď – jsou stejné. Změřte si je.

I docela velká socha vedle velkého keře, umístěného ke všemu v v popředí, vypadá drobná a bezvýznamná, přehlédnutelná.
Pokud by byl keř vhodněji udržován (jak je naznačeno na fotomontáži), byla by významnost díla dostatečně zjevná.

Poměr světlosti, odrazivosti mezi objektem a pozadím je důležitý. Pokud je objekt podobně členitý jako pozadí nebo má stejnou odrazivost, pak objekt zaniká. Všechny tři artefakty na obrázku jsou kopie stejného výřezu, jejich světelná intenzita je stejná. Je ale vložen do různých prostředí, do různých fotografií na různém pozadí. Zde stejný objekt různě vyniká a má zdánlivě různé vlastnosti.

Artefakty na trojici fotomontáží jsou kopie téhož výřezu nezávislé na barvě pozadí

Výběr variet barevných dřevin či jiných objektů a jejich poměr vůči pozadí by měl být dobře uvážen. Podobně zbarvené dřeviny, či jiné objekty jednak vytvářejí zdánlivá spojení, které mohou pomoci i uškodit záměru, ale rovněž může jeden zaniknout v druhém. Mezi objekty by měl být přiměřený barevný kontrast a současně soulad. Záměrným výběrem barev v střední části a na pozadí lze nejen vytvořit bod zaostření, zvýraznit některou část kompozice, ale i vytvořit celkově kontrastnější a výraznější kompozici, nebo naopak.

Kontrast

Jinak působí kompozice tvořená sloupovitými kultivary a liniemi, v poměru ke kterým může být strom s kulatou korunou vhodně nebo až nepatřičně zvýrazněn. Poměr křivek obrysu objektů může vyvolat kontrastem nebo různorodostí dojem nesourodosti, či nesouladu. Umístíme-li vedle sebe dva prvky v některé charakteristice navzájem nápadně odlišné, vytvoříme kontrast (protiklad), jehož význam se nesmí podceňovat ani při tvorbě zahrady či parku. Kontrast musí působit v souladu s celkovým uspořádáním a jako logická a nedílná součást díla ve tvarech a v barvách. Tvarové kontrasty vnímáme nejčastěji jako rozdíly v povrchu, habitu, vzrůstu, způsobu růstu, nebo například velikosti tvaru či rozměru listů.

Světlé plochy vynikají na tmavém pozadí a naopak díky kontrastu.

Kontrastní skupinu lze vytvořit seskupením malého počtu stromů, které jsou vzájemně typicky odlišné tvarem, nebo vzrůstem. Například vysoký pyramidální strom (jehličnan) je v kontrastu se stromem s kulovitou korunou (nízký listnáč typu 'Globosa'). Kontrastem je i protiklad části zastíněné výsadby a části osvětlené. Takový kontrast ovšem není stálým výtvarným prvkem, nýbrž mění se během dne i ročního období. Přirozený kontrast vzniká často mezi stavebními prvky a výsadbou, trávníkem a skupinou dřevin, vodní plochou a jakýmkoliv jiným prvkem.

Silně kontrastní plochy lze snadno vytvořit pomocí drtí, keramzitu, oblázků, barvených štěpek a dalších inertních materiálů.
Kontrastem stylu, pravidelné úpravy v nepravidelné zahradě, lze snadno dosáhnout efektu zaostření.
Kontrast červené antuky k zelenému zimostrázu je menší a příjemnější než u bílé vápencové nebo křemencové drtě.
Využití kontrastu trávníku a oblázků. Žulová dlažba na hranicích mezi štěrkem a trávníkem usnadňuje pokos. Je to přání majitelky a nadával jsem v duchu děsně, když jsem ji tam dával. Celek nyní vypadá velmi uhlazeně a uměle, ale kompozice je vzhledná.
Kontrast se může měnit během roku. Jarní kontrast zeleně jehličnanů vůči mrazem popálené pokryvné dřevině. Nečekané příhody, náhody, „events“, zásahy kterými nás usmívající se Bůh věčně oblažuje, jsou někdy působivější než záměr architekta.
Kontrast barev a tvarů jehličnanů a stálezelených dřevin je viditelný celý rok. Je často využíván na hřbitovech, jako zde, nebo i v malých kompozicích.
Barevný kontrast a kontrast listnáčů a jehličnanů je nejběžnějším využitím kontrastu v kompozicích.

Má-li kontrast , který součástí myšlenky celkového obrazu díla, dostatečně vyniknout, musí být často výrazně odlišný proti okolí. Jen srovnáváním je možné dostatečně zdůraznit kontrast a náležitě vnímat myšlenku nebo pocit, který autor díla zamýšlí. Výraznými kontrasty jsou světle olistěné nebo kvetoucí dřeviny na tmavém pozadí jehličnanů, světlé nebo pestrolisté kultivary na pozadí tmavých červených variet javorů a dubů. V malých částech jsou vhodným příkladem nízké jehličnany, jako podrost mezi nevysokými listnáči s kulatým habitem. Příliš nápadné kontrasty v jinak harmonické výsadbě mohou vyznít nepříjemně.

Kontrastní působení různorodých prvků a dřevin mezi sebou ve výsadbě je běžně používáno a je žádoucí. Časté opakování kontrastů může překročit míru přiměřenosti. Zvláště nepříjemně působí taková výsadba, kdy je z jednoho stanoviště vidět více opakovaných podobných kontrastů. Samozřejmě je ovšem rozdíl mezi rozlehlými celky parků a malými úpravami kde jsou výrazné kontrasty přijatelnější. Podobně jako obraz malých rozměrů (miniatura) připouští silnější kontrasty než obraz velký, tak i v sadovnictví uplatňujeme kontrasty hlavně v menších celcích a výsadbách nebo částech velkých výsadeb. Ve velkých parcích, tam kde jsou výrazné kontrasty někdy viditelné ve větším kontextu, jsou používány výrazné kontrasty zřídka.

Všímejte si, jak umělci vyvolávají pocity. V úžas diváky uvede například obrovská barokní kašna na nádvoří. Všimněte si okolí. Představte si teď pět stejných barokních kašen vedle sebe. Deset Davidů. Nebo v řadě tucet Eiffelových věží po půl kilometru za sebou.

Jinak působí umělecká díla v galerii a jinak v sále vyhrazeném jednomu nebo jen několika málo objektům. Pozorujte okolí očima umělce. Svět kolem Vás je grafické rozhraní, uspořádání barevných těles, ploch a linií na které vědomě nebo nevědomě reagujete. Jejich symbolika a uspořádání v prostoru k vám promlouvá. Přemýšlejte nad pocity a představami lidí s kterými sdílíme stejnou kulturu, předsudky a stereotypy.

Pokračování v kapitole Orámování pohledu

Zpět na obsah Průvodce úpravou vaší zahrady