Quenijština/Podstatná jména/Instrumentál

Quenijský instrumentál odpovídá téměř významově instrumentálu českému. Ptáme se na něj otázkami „kým? čím?“. Používá se jak pro vyjádření prostředku (píši perem), tak pro vyjádření původce děje v trpných větách.

Tvorba instrumentáluEditovat

V singuláru je základní koncovkou -nen. Tu používáme po samohláskách, -n, -r či u kmenů končících na -m, -n, -r. Stažené kmeny používají nominativ singuláru. U slov nebo kmenů končících na -p, -c, -t uplatňujeme tzv. nosovou inversi. U slov končících na -l přidáváme -den, u ostatních souhlásek -enen

  • eldaeldanen (elf)
  • elenelennen (hvězda)
  • luxorluxornen (bažina)
  • talan, talam-talamnen (patro)
  • olos, olor-olornen (sen)
  • nén, nen-nennen (voda)
  • toron, torn-toronnen (bratr)
  • ecetecenten (mečík)
  • filit, filic-filincen (ptáček)
  • macilmacilden (meč)
  • arquilisarquilisenen (poušť)

V plurálu přidáváme koncovku -en k dativu plurálu

  • aldaaldainen (strom)
  • aranaraninen (král)

Rovněž v duálu přidáváme -en k dativu duálu

  • aldaaldunen (strom)
  • ciryaciryanten (loď)
  • aranaranenten (král)

V plurálu partitivním je koncovkou buďto -llinen (u slov končících na -lli) nebo -línen (u slov končících na -li)

  • toron, torn-torollinen (bratr)
  • ciryaciryalínen (loď)