Quenijština/Podstatná jména

Quenijská podstatná jména mohou být skloňována v deseti pádech a čtyřech číslech, takže každé jméno má 40 tvarů.

Těmito pády jsou nominativ, akusativ, genitiv, possesiv, dativ, ablativ, allativ, lokál, instrumentál a respektiv. Čísly jsou singulár, plurál, plurál partitivní a duál.

Plurál

Plurál má dvě koncovky: -r a -i

Slova na -a, -i, -ië, -o, -u dostávají -r

alda → aldar (strom)
tári → tárir (královna)
tië → tier (stezka)
ondo → ondor (skála)
heru → herur (vládce)

Slova končící na souhlásku dostávají -i

elen → eleni (hvězda)

Slova končící na -ë mění koncovkové -ë do -i

aurë → auri (den)

Následující slova tvoří plurál nepravidelně:

rotsë → rotser (píšťala)
tyávë → tyáver (vkus)
mallë → maller (ulice)
tyellë → tyeller (odstín, stupeň)
hína → híni (dítě)
onóna → onóni (dvojčata, Blíženci)

Duál

Používá se k označení přirozeného páru - nepřekládáme ho tudíž „dva stromy“, „dvě nohy“, ale „pár stromů“, „pár nohou“. Pokud je předcházen určitým členem i, překládá se jako „oba“

Tvoří se koncovkami -u nebo -t

Slova obsahující d nebo t nebo slova označující části těla dostávají koncovku -u - u slov na -a nebo -o je tato koncovka nahrazena, slova na -i, -ë tvoří dvojhlásku

sarat → saratu (písmeno)
lár → láru (ucho)
alda → aldu (strom)
tári → táriu (královna)

Všechna ostatní slova přijímají -t (slova končící na samohlásku -et), stejně jako slova, které nemohou přijmout -u (buďto končící na -u nebo -ië, nebo nepravidelná slova které v plurálu končí na -er)

cirya → ciryat (loď)
lassë → lasset (list)
cundu → cundut (princ)
tië → tiet (stezka)
rotsë → rotset (píšťala)

Slovo veru (manželé) je vždy v duálu.

Plurál partitivní

Plurál partitivní se používá ve smyslu „někteří z“, „několik“. V této souvislosti získává plurál význam „všichni z těch, o nichž mluvím“. Ke slovu ve tvaru partitivního plurálu vážící se adjektivum má tvar plurálový.

Plurál partitivní se pozná podle písmene l v koncovkové části. Slova končící na samohlásku nebo -l berou koncovku -li

cirya → ciryali (loď)
lassë → lasseli (list)
macil → macilli (meč)

Poslední písmena -n, -r- či -s se mění na -li

atar → atalli (otec)
elen → elelli (hvězda)
cos → colli (hádka)

Slova na -t dostávají koncovku -eli

sarat → sarateli (písmeno)

Kmeny slov

Kmen slova získáme, pokud od nominativního tvaru plurálu odtrhneme koncovku Zatímco ve většině připadů se kmen shoduje s nominativem singuláru, v mnoha případech se liší:

eleni → elen- (hvězda; kmen = nominativ singuláru)
húni → hún- (pes; nominativ singuláru huan)

V případě, že z historických důvodů se kmen a tvar nom. singuláru liší, je nutné si tyto tvary zapamatovat. Zapisuje se huan, hún- a většina ostatních tvarů se tvoří od kmene. Viz zvláštní stránku stránku o kmenech slov.