Quenijština/Podstatná jména/Lokál

Poslední z příslovečných pádů quenijštiny je lokál, odpovídající předložkám v, na. Používá se v místním i časovém významu. Předložka „v“ může být použita i pro vyjádření stavu nebo citu (ležel v horečkách). V tomto případě nepoužíváme lokál, ale předložku mi, pojící se s nominativem.

Tvorba lokálu

Singulár

V singuláru jsou základními koncovkami -ssë po samohláskách a -essë po souhláskách. Ta se však ve skutečnosti používá pouze po -r. Slova na -s se stahují s koncovkou, slova na -t nabývají pouze -së. Po -l, -n se dostává koncovka -dë

elda → eldassë (elf)
luxor → luxoressë (bažina)
arquilis → arquilissë (poušť)
sarat → saratsë (písmeno)
macil → macildë (meč)
aran → arandë (král)

U slov s odlišným slovním kmenem se nachází poměrně dost výjimek. M-kmeny a slova se zkráceným kmenem používají nominativní kmen. SS-kmeny přidají pouze -ë. C-kmeny mění koncové -c v -xë. TS-kmeny a podstatné jméno nelet, nelc- mají rovněž koncovku -së.

toron, torn- → torondë (bratr)
talan, talam- → talandë (patro)
falas, falass- → falassë (pláž)
quesset, quessec- → quessexë (poduška)
henet, henets- → henetsë (okno)
nelet, nelc- → neletsë (zub)

Plurál

Koncovkami v plurálu jsou -ssen po samohláskách a -issen po souhláskách. Slova končící na -s a SS-kmeny končí na -ssen. TS-kmeny, C-kmeny a podstatné jméno nelet, nelc- tvoří lokál plurálu podle vzoru uvedeného v singuláru

tári → tárissen (královna)
macil → macilissen (meč)
arquilis → arquilissen (poušť)
falas, falass → falassen (pláž)
henet, henets- → henetsen (okno)
nelet, nelc- → neletsen (zub)
quesset, quessec- → quessexen (poduška)

Duál

U-duál nabývá koncovku -ssë, T-duál koncovku -së

alda → aldussë (strom)
cirya → ciryatsë (loď)

Plurál partitivní

Lokál plurálu partitivního získává koncovku -ssen nebo -ssë. Preferovaná je první zmíněná

cirya → ciryalissen (loď)