Dějiny Korolup/Hilfspolizeitruppen: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Tisk: Deutscher Feuerschutz
Řádek 111:
Organizační struktura hasičských záchranných sborů od konce roku 1942 předpokládala seskupení místních jednotek pod velení okresního velitele (Kreisfeuerwehrführers), čímž měla být posílena sousedská požární ochrana. Na papíře to vypadalo dobře, praxe byla však jiná. Vozový park byl přehlídkou ''mišmaše'' starých vozidel, často ještě s celogumovými pneumatikami. Nákladní automobily, motocykly nebo drážní vozidla chyběla zcela. Palivo neměly ani landráty. Zásahovou výstroj si obstarávali hasiči z vlastních zdrojů a o jednotnosti uniforem se hasičům mohlo zatím jen zdát.
 
Značná změna nastala po roce 1942, o kterou se zasloužil především „Amt für Freiwillige Feuerwehren”. První změny se objevily v nových uniformách, obuvi, kožené výstroji, hadicích a spojkách. Hned na to následovala úplná mobilizace míst s protiletadlovou ochranou I. řádu. Reichsluftfahrtministerium započalo hasičské jednotky postupně vybavovat novým jednotným vozovým parkem KzS (LF8), KS 15 (LF15), KS 25 (LF25) v šedé barvě. Regiment sestával ze tří oddílů a oddíl z několika rot. Rotu tvořily čety. Jedna četa nyníměla sestávaladvě ze dvou družstevdružstva, přičemž se rozlišovalo těžší družstvo s hasícím vozem se zabudovanou motorovou stříkačkou a lehčí družstvo s motorovou stříkačkou na přívěsu u hasícího vozu.
 
== Nedostatek benzínu ==