Dějiny Korolup/Školství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m drobné úpravy
mBez shrnutí editace
Řádek 29:
Další změny ve vyučování dějepisu zaznamenali učitelé od počátku školního roku 1926/27.<ref>Výnos MŠANO ze dne 4. července 1926, č. 42.023-I, o počtu týdenních hodin vyučovacích na školách občanských. In: Věstník MŠANO, ročník VIII. (1926), sešit 7, s. 220–221. Výnos MŠANO ze dne 28. srpna 1926, č. 97.971-I, o počtu týdenních hodin na občanských školách smíšených. In: Věstník MŠANO, ročník VIII. (1926), sešit 9, s. 230.</ref> Nový přístup k dějinám přinesly osnovy obecné školy z roku 1930, osnovy pro měšťanské školy z roku 1932, osnovy pro jednoroční učební kurzy při měšťanských školách z roku 1932 a definitivní osnovy pro obecné školy z roku 1933.<ref>Výnos MŠANO ze dne 6. května 1930, č. 47.415-I, jímž se upravují normální učebné osnovy pro školy obecné (ľudové). In: Věstník MŠANO, ročník XII. (1930), sešit 5, s. 175–294. Výnos MŠANO ze dne 9. června 1932, č. 69.485-I, jímž se stanoví normální učebné osnovy pro měšťanské školy. In: Věstník MŠANO, ročník XIV. (1932), sešit 6, s. 88–113. Výnos MŠANO ze dne 9. června 1932, č. 71.393/32-I/1, jímž se vyhlašují normální učebné osnovy pro jednoroční učebné kursy připojené k měšťanským školám. In: Věstník MŠANO, ročník XIV. (1932), sešit 6, s. 114–122. Výnos MŠANO ze dne 10. července 1933, č. 67.311-I, jímž se upravují a vyhlašují definitivní normální učebné osnovy pro obecné (ľudové) školy. In: Věstník MŠANO, ročník XV. (1933), sešit 7, s. 144–210.</ref> Čs. vláda nepřijala žádný zákon, který by změnil školský systém rakousko-uherské monarchie, ale po celou dobu se snažila se upravit dějepisný obsah výuky. Pozornost věnovala dějinám Slovanů a značně omezila dějiny rakouské a německé, zejména zkrátka přišel dějinný výklad o habsburské dynastii.
 
''„Dějepisné vyučování mělo budit v mládeži smysl pro nejvýznačnější děje československého státu a vlastního národa. V popředí měly být stále dějiny lidu a jeho kulturní a sociální vývoj v souvislosti s dějinami práce.”'' aDějepisné stalovyučování se tak stalo jakýmsi předskokanem dějepisného výkladu v intencích komunistické strany po roce 1945.<ref>Citace: Jireček Miroslav: Vývoj výuky dějepisu na obecných a měšťanských a školách a na jednoročních učebních kurzech připojených ke školám měšťanským v letech 1938–1939 z hlediska vývoje kurikulárních dokumentů. In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd, roč. 25, 2011, č. 1</ref>
== Reference ==