Maturitní otázky z literatury/Český romantismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: kosmetické úpravy
Řádek 1:
=== Charakteristika literatury ===
* České země byly ve 30.letech ovlivněny biedermeierem, což byl životní styl měšťanských vrstev ve střední Evropě v letech 1815-1848. Nejprve označoval hmotnou kulturu-výzdobu interiérů a odívání, pak vstupuje i do literatury:
* kladl důraz na osobní, hlavně rodinné zájmy, oslavoval klidnou idylu rodinného prostředí.
* preferuje nevzrušivé děje, vyrovnané povahy, uzavřené prostory, tíhne k IDYLIČNOSTI
* synonymum pro opatrnictví, apolitičnost, společenskou pasivitu a bohabojnost
* na prvním místě výchovné, poznávací pojetí literatury, poté zábavné
* poměry u nás nedávaly romantikům myšlenkovou a tvůrčí volnost
* R. navazuje v mnohém na předešlé období: ideál národa, národní kultury a literatury, slovanství, lidovost a historie národa
* Proměňuje se pojetí básníka – už to není jen „jeden z těch lidí“, ale stává se z něj výjimečná básnická osobnost
* Z lidové slovesnosti se objevují žánry lyricko-epické (balada, veršovaná povídka) a epické (pohádka, dramatická báchorka)
 
[[Soubor:Macha_karel.jpg|thumb|200px|K. H. Mácha]]
 
'''[[w:Karel Hynek Mácha|Karel Hynek Mácha]]''' (1810-1836)
* narodil se v Praze na Malé Straně v chudé rodině
* během studia na gymnáziu studoval díla W. Scotta, Barona, Goetheho, Mickiewicze
* vystudoval práva a filozofii a poté začal vykonávat advokátní praxi v Litoměřicích
* byl vášnivým čtenářem, hrával v ochotnickém souboru Stavovského divadla, kde se seznámil s Eleonorou Šomkovou – byla to jen průměrná dívka, která nepochopila jeho umělecké plány a neklidného ducha. Mácha se do ní však zamiloval. Brzy poznává, že jeho milá nesplňuje jeho ideál, který si o ženě vytvořil – uniká před nedorozuměními k přátelům, do přírody, ale vždy se k ní pak vrátil
* na druhou stranu to Lori neměla také jednoduché. Musela snášet střídání žárlivých scén a něžných okamžiků, Máchova nevypočitatelnost a psychická labilita svědčila o tom, že se nevyznal ani sám v sobě
* rád navštěvoval hrady, cestoval – pěšky – do Krkonoš, jednou dokonce přes Alpy do Itálie
* začal psát už na gymnáziu, a to německy
* zemřel v den své svatby na choleru
Dílo: próza:
* soubor 2 povídek [[s:Obrazy ze života mého|Obrazy ze života mého]]
** [[s:Obrazy ze života mého/Večer na Bezdězu|Večer na Bezdězu]] – lyrizovaná próza inspirovaná dojmy z cest
** [[s:Obrazy ze života mého/Marinka|Márinka]] – lyrická povídka o krásné dívce z chudé pražské čtvrti Na Františku. Márinka se seznámila s Máchou a povídají si. Mácha se s ní rozloučí a odjíždí za nemocným přítelem. Když se vrátí, setkává se s dívkou na hřbitově – zemřela na TBC
- založena na kontrastech: krása Márinky × bída, chudé prostředí
- kromě romantických prvků také realistické – chudý život lidí
Řádek 34:
 
[[s:Máj|MÁJ]] – 1836; lyrickoepická báseň, která se skládá z dedikace = věnování, 4 zpěvů a 2 intermezz. (viz čtenářský deník)
* Mácha zde líčí krásu májové přírody a snaží se vyjádřit své zklamání ze života
* hlavním účelem je oslava májové přírody, jak se píše už v dedikaci
* ve středu pozornosti je tragédie mladého člověka, který zabil. Jenže několik osudových náhod spojilo tragédii jednoho člověka s dalšími lidmi. Jarmila, její svůdce, Vilém → najednou je to tragédie tří lidí, která vede jednoznačně k obvinění společnosti.
* začarovaný kruh: společnost musí trestat, protože má viníka vraždy → nikdo se neptá po příčinách jeho činu → Vilém sice vraždil, ale loupežníkem se stal z otcovy viny; často se hovoří o tragédii obecně lidské, kde otázky, které si klade Vilém ve vězení jsou vlastně Máchovou obžalobou celé společnosti.
* autorovo myšlenkové ztotožnění s hrdinou → subjektivnost básně
* kategorie času: je subjektivně prožíván; strach z budoucnosti, z posmrtného života, z prázdnoty – nicoty
* motivy: individuální vzpoura, romantický pohled, obžaloba společnosti, nesouhlas s dobou
* jazykové prostředky → dramatický účinek + zobrazení přírody
* mění vžitá pojmenování (májový večer →večerní máj)= epiteta
* umělecký kontrast (nad temné hory růžový den)
* kupení podobně znějících slov (lhal lásky žel)
* eufonie = libozvuk ( Vše lazurným se pláštěm kryl) → za sebou skupiny hlásek še-la-ý a se-lá-y
* cílené zakončování veršů dvojhláskami (Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj, matku mou)
* hudebnost verše, oxymórony (mrtvé milenky cit), dynamická slovesa
* novočeský jamb = na konec verše kladl jednoslabičné slovo
* personifikace, symboly (noc=smrt), metafory, kontrasty (májová příroda × tragédie)
* příběh není zas tak důležitý, spíše jde o zachycení úvah o životě a smrti, když je Vilém ve vězení
 
Kritika Máje:
* Sympatizovali: [[w:Karel Sabina|Karel Sabina]], [[w:František Xaver Šalda|F.X.Šalda]]
* Proti: [[w:Josef Kajetán Tyl|J.K.Tyl]], Josef Krasoslav Chmelenský, Jan Slavomír Tomíček
* Co jim vadilo: - hrdina = rozervaný, vězeň, vrah;
** individualismus; rouhání
** Mácha na straně hrdiny → obhajuje ho a ještě dává vinu společnosti
** chybí výchovná a vlastenecká funkce
** kopírování [[w:George Gordon Byron|Byrona]]
** stěžování – nespokojenost se společností a životním stylem
 
Pokračovatelé máchy:
* Májovci: období Bachova absolutismu v 50.letech; 1858 vydán almanach Máj
** jejich cílem bylo vytvořit novou literaturu, která by pravdivě zobrazovala svět
** obraceli se k přítomnosti – „nevracet se k minulosti“
** přihlásili se k odkazu K.H.Máchy a k jeho vidění světa, který byl pro ně symbol člověka, který neváhal bořit vžité představy o povaze a funkci českého básnictví
** představitelé: [[w:Karel Jaromír Erben|K.J.Erben]], [[w:Božena Němcová|B. Němcová]], [[w:Karel Sabina|K. Sabina]], [[w:Josef Václav Frič|J.V.Frič]], ale zejména nová generace: [[w:Karolína Světlá|Karolína Světlá]], [[w:Vítězslav Hálek|Vítězslav Hálek]], [[w:Jan Neruda|Jan Neruda]], [[w:Adolf Heyduk|Adolf Heyduk]], [[w:Rudolf Mayer|Rudolf Mayer]], [[w:Sofie Podlipská|Sofie Podlipská]]
 
'''[[w:Josef Václav Frič|Josef Václav Frič]]''' (1829-1890)
* roku 1848 vůdce pražského studentstva, bojovník na barikádách, vězněn, 20let v exilu
* psal romantickou poezii byronského typu, politickou lyriku
Dílo:
* Písně z bašty – politická lyrika
* Paměti – čtyřsvazkové dílo; líčení Fričových osudů, také subjektivní vylíčení událostí 1.pol. 19.stol
 
'''[[w:Karel Sabina|Karel Sabina]]''' (1813-1877)
* přítel a obhájce díla K.H.Máchy
* za zosnování povstání odsouzen, na základě amnestie později propuštěn, ale finanční nouze a stálý policejní dohled ho donutily spolupracovat s tajnou policií.
* v literárním světě synonymem pro zradu
Dílo:
* Prodaná nevěsta, Braniboři v Čechách – libreta ke Smetanovým operám
* Na poušti – román zobrazující poměry mezi radikální inteligencí té doby, nese autobiografické rysy
* [[s:Oživené hroby|Oživené hroby]] – povídka; zážitky z vězení, atmosféra žaláře, charakteristika vězňů a dozorců
 
 
'''[[w:Josef Kajetán Tyl|Josef Kajetán Tyl]]''' (1808-1856)
* zasloužil se o rozvoj českého dramatu
* psal scénáře, překlady her, režíroval, byl také hercem, kulisářem – všestranná osobnost
* byl ředitelem Kajetánského divadla, později dramatikem ve Stavovském divadle
* po roce 1848 pronásledován za přemíru vlasteneckého cítění ve svých hrách → z divadla odchází a věnuje se kočovnému hraní
* v bídě a podlomeným zdravím umírá v Plzni
* představitel sentimentálního, romantického pojetí literatury; největší význam v divadelní tvorbě
* chtěl, aby české divadlo mělo v národní společnosti své důstojné místo a poslání
* za hlavní funkci her považoval vlastenectví, buditelství; hrálo se česky
* věnoval se divadlu, žurnalistice, dramaturgii, psal povídky, dramatické báchorky, překládal, byl redaktorem časopisu Květy
 
Dílo:
* Novinářská činnost
** 1834 založil časopis Květy české (od dalšího roku jen Květy)
** ve 40.letech redigoval a sám psal lidovýchovný měsíčník Pražský posel
** řídil či vydával další periodika (Vlastimil, Pomněnky, Sedlské noviny)
* Próza – povídky historické, z divadelního a hudebního světa, i ze současnosti
Rozina Ruthardová, Dekret kutnohorský, Bláznivý houslista, Braniboři v Čechách
Řádek 115:
Paní Marjánka, matka pluku
Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka – lokální fraška; měšťanské drama; zachycuje život pražských lidových vrstev
** k její popularitě přispěla hlavně píseň Kde domov můj (nápěv František Škroup), která znárodněla a stala se později státní hymnou
c) hry historické – témata z české minulosti
Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud – sociální drama; vzpoura havířů proti vrchnosti; končí tragicky
Jan Hus, Jan Žižka z Trocnova, Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové
 
:dramatická báchorka = žánr 1.pol. 19.stol.; pohádkový boj dobra se zlem;
** Tématem je obraz lidového, venkovského života, ve kterém vystupují nadpřirozené bytosti; typické je, že vítězí lidová morálka (dobro) nad negativními silami (zlo)
 
 
Řádek 128:
'''[[w:Karel Jaromír Erben|Karel Jaromír Erben]]''' (1811-1870)
* pocházel z chudého prostředí, proto měl vztah k prostým lidem
* vystudoval filozofii a práva, seznámil se s Palackým
* většinu života prožil jako sektář Českého muzea, ke konci se stal archivářem města Prahy
* ovlivnil Nerudu, Kryla
* zakladatelem české moderní balady
* zabýval se i žurnalistikou – pracoval jako redaktor Pražských novin
* věnoval se studiu lidové slovesnosti, chtěl poodkrýt lidové pověsti, písně a obyčeje, byl sběratelem lidové slovesnosti – snažil se psát texty umělecky původní – nepřetvářel je
 
Dílo:
* sběratelská činnost
** Písně národní v Čechách
** [[s:Prostonárodní české písně a říkadla|Prostonárodní české písně a říkadla]]
** Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních
 
* pokoušel se tvořit i „umělé“ pohádky na základě alegorií pro děje v přírodě:
** Tři zlaté vlasy Děda Vševěda = boj slunce se zimou
** Dlouhý, Široký a Bystrozraký = bytosti pro ztělesnění větru, vody a země
* '''[[s:Kytice z pověstí národních|Kytice z pověstí národních]]''' (1853)
** jediná erbenova původní básnická sbírka
** vydána 1853 a 1861 – vzniká v době Bachova absolutismu, Erben se snaží posílit víru v český národ
* soubor třinácti balad, které se (v různých obměnách) zabývají porušováním morálních a mravních hodnot. Dramatický konflikt vyvstává mezi osobami, které mezi sebou mají rodinné vztahy.
** Psána formou klasické balady – inspirován mýty, pověstmi, představami o světě; často se objevují nadpřirozené bytosti
** tvůrcem klasické balady byl i F.L.Čelakovský
 
 
* některé balady z Kytice byly zhudebněny:
** A.Dvořák – [[s:Kytice z pověstí národních/Polednice|Polednice]], [[s:Kytice z pověstí národních/Vodník|Vodník]], [[s:Kytice z pověstí národních/Zlatý kolovrat|Zlatý kolovrat]], [[s:Kytice z pověstí národních/Holoubek|Holoubek]], [[s:Kytice z pověstí národních/Svatební košile|Svatební košile]]
** Z.Fibich – [[s:Kytice z pověstí národních/Štědrý den|Štědrý den]]
** Suchý & Šlitr – téměř všechny
* Prokomponovanost:
** Předem rozmyšlené rozvržení básní; zrcadlově protilehlé jsou tematicky spjaty:
První a poslední = Kytice a Věštkyně → návaznost na lid.poezii, aktualizují staré pověsti = upomínají na lidovou tvorbu
Druhá a předposlední = Poklad a Dceřina kletba → o porušení základního etického vztahu matka-dítě
Třetí a třetí odzadu = Svatební košile a Vrba (Lilie byla přidána až ve 2. vydání)
** přeměna člověka – ženy ve vrbu a milence v upíra
Čtvrtá a čtvrtá odzadu = Polednice a Vodník → vystupují zde nadpřirozené bytosti, které zasahují do porušených etických vztahů
Pátá a pátá odzadu = Zlatý kolovrat a Záhořovo lože → kladou důraz na vinu a vykoupení, velkou roli zde hraje pokání
Prostřední balady = Štědrý den a Holoubek → jsou založeny na lásce a smrti
 
* Etičnost:
** Konflikt vytváří vzájemné vztahy, jež jsou porušovány
** vinna je vždy konkrétní osoba, která porušila lidský, etický zákon
** za nejzákladnější považuje E. vazbu matka-dítě – proto také trestá matky tak krutě
* Romantické × Neromantické prvky:
Romantické: přírodní reálie postavy – motivy jezera, hřbitovů a lesů; nadpřirozené postavy
Neromantické: není zde vzpoura proti společnosti, romantické motivy poutníka
** nevěnuje se moc líčení přírody
** čas není subjektivně prožíván – vše se odehraje v jednu krátkou dobu (baladická zkratka = stručné, výstižné vyjádření, nezabíhá do podrobností), čas neurčitý, poučení platí dodnes
** Erben nechce vědět, co bude potom, je lepší žít v přítomnosti
** chápání viny: neobviňuje společnost, ale osobu; proti trestu se hrdinové nebouří
** od svého hrdiny se distancuje; prosazuje „ne bouření, ale pokoru a pokání“
* Umělecké prostředky
** dějová a baladická zkratka, úsporný jazyk (neslovesné věty, absence spojek, citoslovce místo sloves) → dramatičnost
** dialogy, zvukomalba