Dějiny Korolup/Školství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zdroj |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 27:
Další výnos o počtu týdenních vyučovacích hodin pro jednotlivé druhy a stupně škol obecných a pro školy občanské následoval 4. srpna 1923.<ref>Výnos MŠANO ze dne 4. srpna 1923, č. 92.189-I, o počtu týdenních hodin vyučovacích pro jednotlivé druhy a stupně škol obecných a pro školy občanské. In: Věstník MŠANO, ročník IV. (1922–1923), sešit 8, s. 452–457.</ref> Výuku dějepisu na jednoročních učebních kurzech upravoval výnos ministra školství a národní osvěty z 13. června 1924. Dějiny starověku se zaměřovaly na vzdělanostní a ústavní dějiny, dějiny středověku a novověku mířily na jednotlivé stupně vývoje lidstva, politické dějiny se vyučovaly jen v případě, že byly potřeba k pochopení látky kulturních dějin. Samostatnou kapitolou se staly dějiny Československého státu a speciální novou kapitolou se stal výklad lidového hnutí.<ref>Výnos MŠANO ze dne 13. června 1924, čís. 65.983-I, jímž se vyhlašují osnovy pro jednoroční učebné kursy, připojené ke školám občanským. In: Věstník MŠANO, ročník VI. (1924), sešit 6, s. 309–313.</ref>
Další změny ve vyučování dějepisu zaznamenali učitelé od počátku školního roku 1926/27.<ref>Výnos MŠANO ze dne 4. července 1926, č. 42.023-I, o počtu týdenních hodin vyučovacích na školách občanských. In: Věstník MŠANO, ročník VIII. (1926), sešit 7, s. 220–221. Výnos MŠANO ze dne 28. srpna 1926, č. 97.971-I, o počtu týdenních hodin na občanských školách smíšených. In: Věstník MŠANO, ročník VIII. (1926), sešit 9, s. 230.</ref> Nový přístup k dějinám přinesly osnovy obecné školy z roku 1930, osnovy pro měšťanské školy z roku 1932, osnovy pro jednoroční učební kurzy při měšťanských školách z roku 1932 a definitivní osnovy pro obecné školy z roku 1933.<ref>Výnos MŠANO ze dne 6. května 1930, č. 47.415-I, jímž se upravují normální učebné osnovy pro školy obecné (ľudové). In: Věstník MŠANO, ročník XII. (1930), sešit 5, s. 175–294. Výnos MŠANO ze dne 9. června 1932, č. 69.485-I, jímž se stanoví normální učebné osnovy pro měšťanské školy. In: Věstník MŠANO, ročník XIV. (1932), sešit 6, s. 88–113. Výnos MŠANO ze dne 9. června 1932, č. 71.393/32-I/1, jímž se vyhlašují normální učebné osnovy pro jednoroční učebné kursy připojené k měšťanským školám. In: Věstník MŠANO, ročník XIV. (1932), sešit 6, s. 114–122. Výnos MŠANO ze dne 10. července 1933, č. 67.311-I, jímž se upravují a vyhlašují definitivní normální učebné osnovy pro obecné (ľudové) školy. In: Věstník MŠANO, ročník XV. (1933), sešit 7, s. 144–210.</ref>
''„Dějepisné vyučování mělo budit v mládeži smysl pro nejvýznačnější děje československého státu a vlastního národa. V popředí měly být stále dějiny lidu a jeho kulturní a sociální vývoj v souvislosti s dějinami práce.”'' Dějepisné vyučování se tak stalo jakýmsi předskokanem dějepisného výkladu v intencích komunistické strany po roce 1945.<ref>Citace: Jireček Miroslav: Vývoj výuky dějepisu na obecných a měšťanských a školách a na jednoročních učebních kurzech připojených ke školám měšťanským v letech 1938–1939 z hlediska vývoje kurikulárních dokumentů. In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd, roč. 25, 2011, č. 1</ref>
| |||