Dějiny Korolup/Olivinická gabra u Korolup: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úvod, zdroje
zdroj
Řádek 8:
O. Hackl, L. Waldmann]: Studien im Raume des Kartenblattes Drosendorf II. Der Gabbro von Nondorf und Kurlupp.</ref>
 
Prof. Václav Rosický (* 28. října 1850, Praha - † 8. února 1926, Nechvalice u Sedlčan), meteorolog, stenograf a astronom, při své exkurzi roku 1932 našel lom při křižovatce silnic opuštěný. Gabbro podle Rosického jevilo dokonalou kulovitou odlučitelnost. Vlastní jádra koulí byla tvořena gabrem zcela čerstvým, upomínajícím značně na gabro od Železného u Tišnova. Na periferii se nacházely koule ovětralé, dokonale slupkovité stavby a přecházely až do úplně ssutě, ve skále vykazovaly stále zachovalou kulovitou stavbu. Celkově měly koule gabra, pokud byly dostatečně pevné, průřez přes 1-2 metry. Přeměněné partie gabra na povrchu koulí svým vzhledem i složením připomínaly amfibolickou žilnou horninu z údolí Besénku u Tišnova. Jáma byla asi 7 metrů hluboká. Na východní stěně, ale i jinde, prostupovaly gabrem žíly, složené skoro jen ze žlutobílého křemene; přičemž nestejnoměrná šířka žil se pohybovala od několika cm do půl metru.<ref>Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně za rok, rok 1935, ročník 17, číslo 1, strana 105: O některých básických vyvřelinách západomoravského krystalinika. Napsal Frant. Němec v Brně.</ref>
 
Při své návštěvě lokalit v roce 1933 zjistil u korolupského gabra nezměněný stav věci, kulovité balvany gabra uherčického se nalézaly na vrcholku kopce Zlapsy (Šlapsy) a byly roztroušené po pastvině v blízkosti pěšiny, vedoucí z Korolup do Uherčic. Jejich průměr kolísal mezi 1 dm - 2 m. Směr žíly se mu nepodařilo určit, takže do plánku je zanesl všude tam, kde našel roztroušené kusy.