Světové dějiny/Evropské státy v 16. století

Francie

Dříve katolická země, později společenské elity ovlivnil Luther a kalvínské učení (hugenoti). Vládnoucím rodem byla katolická rodina z Valois.

Jindřich IV. Navarrský se oženil s členkou královského rodu Markétou Medicejskou (sestra Jindřicha z Valois), čímž mělo být symbolicky ztvrzeno usmíření. Během svatebních slavností byl ale zosnován útok na hugenotskou šlechtu, tzv. Bartolomějská noc. Během jedné noci byly zavražděno 3 000 hugenotů, kteří se účastnili oslav.

V 2. polovině 16. století propukla občanská válka ("válka tří Jindřichů"). Králem byl Jindřich III. Valois (katolík), v čele hugenotů byl Jindřich IV. Navarrský. Dále se války účastnil Jindřich de Guise, který byl horlivý katolík, občas ale bojoval i proti králi. Měl zkrátka své zájmy, o kterých Jindřich III. věděl, proto měl dohodu s hugenoty proti Katolické lize. V roce 1588 nechal Jindřicha de Guise zavraždit.

Sám Jindřich z Valois umřel o rok později, kdy jej usmrtil katolický atentátník, mnich Jacques Clément, během obléhání Paříže. Dochází k vymření dynastie Valois po meči.

Jindřicha z Valois vystřídal na trůnu Jindřich Navarrský. S ním nastoupila nová dynastie. Jindřich Navarrský přestoupil na katolictví, ale protože byl sám dřív hugenotem, byl hodně tolerantní. Roku 1598 vydal edikt nantský, kterým zaručil náboženskou svobodu.

Anglie

Hned po konci stoleté války (roku 1453) vypukla vzápětí válka občanská. Bojovali proti sobě Lancasterové a Yorkové (válka dvou růží). Roku 1485 nastoupili Tudorovci.

Ve 20. a 30. létech 16. století se začala prosazovat reformace. Přišli luteráni a později kalvinisté, kterým se říkalo puritáni. Roku 1534 se potřeboval král Jindřich VIII. rozvést. Přísný katolický řád to ovšem neumožňoval. Proto Jindřich vystoupil z církve a založil si svou - anglikánskou církev - a sám se postavil do jejího čela. Ideově byla velmi blízká kalvinistům.

Roku 1558 nastoupila Alžběta I., vládla do roku 1603. Za její vlády byla Anglie nasměrována na velmocenskou dráhu. Alžběta podporovala pirátské praktiky na moři. Díky tomu Anglie zbohatla na úkor Španělska, jehož lodě byly častým terčem britských pirátů. Nejaktivnějším pirátem byl Francis Drake.

Ze 16. století také pochází počátky sporu s Irskem. Irsko bylo totiž již od 5. století katolické. Irská misie šířila křesťanství do celé Evropy. Irům se velmi nelíbilo, že se anglický král tak účelově stal protestantem. Alžběta I. zemřela roku 1603 a nastoupili katoličtí Stuartovci (Jakub I.), kteří pocházeli ze Skotska. Jejich nástupem na trůn tedy bylo Skotsko fakticky připojeno k Anglii.

Španělsko

Karla V. vystřídal Filip II. Navázal na úspěšné panovníky z minulosti, Španělsko zůstávalo velmocí. Filip II. byl vzdělaný, měl rád kulturu, postavil sídlo španělských králů Escorial. Byl samozřejmě katolík. Rozpoutal novou vlnu inkvizice a upalování.

Filip II. válčil proti Turkům, kteří pronikali až na Balkán. Jeho největším spojencem byly Benátky. Turky společně porazili u Lepanta roku 1571. Hlavním rivalem Španělska byla Anglie. S tou prohráli námořní bitvu v kanále La Manche roku 1588. Španělské loďstvo tam bylo zcela zničeno, což odstartovalo celkový úpadek a umožnilo vzestup Anglii.

Nizozemí

Nizozemí spadalo pod Španělsko, bylo rozděleno na 17 provincií, z nichž každá měla svůj sněm. V nadřazeném Španělsku byla absolutní monarchie. V Nizozemí se hodně prosadila reformace, zejména kalvinismus. Hodně rychle se rozvíjelo hospodářství. Nejbohatším městem byly Antverpy. Holanďané se k úspěchu dostali vlastními silami, Španělé sí bohatství nakradli v Americe. Z těchto rozdílů plynuly problémy.

Veškeré rozpory vyvrcholily válkou v 60. létech. Vše začalo vypálením několika katolických kostelů v Nizozemí. To byl impulz pro Filipa II., který tam poslal armádu ( v čele s vévodou z Alby). Boje trvaly šest let.

Roku 1572 se do čela Nizozemí dostal Vilém Oranžský. Vznikly dvě unie. Arraská unie byla složená z jižních, umírněných provincií. Ty usilovaly o dohodu se Španělskem. Druhá unie, utrechtská, byla složena ze severních států (Holland, Zeeland, Utrecht, Trísko) a byla radikální. Hodlali válku dotáhnout do vítězného konce.

Roku 1581 vznikl spolek Spojené nizozemské provincie, což byla monarchie v čele s Vilémem Oranžským. Po jeho smrti se spolek stal republikou a v 17. století se Nizozemí stalo velmocí.