Světové dějiny/Středověká Evropa – ostatní státy

Etnické složení byzantského obyvatelstva:

Syřané (např. spisovatel Amblius)
Egypťané (koptská církev)
Židé
Arméni (etnikum zčásti vyvražděno Turky začátkem 20. stol.)
Slované (přišli v 5. a 6. století)

Ikonoklastické spory - 8. stol., týkaly se uctívání obrazů (ikon).

Ikonodůlové: lidé uctívající obrazy
Ikonoklasté: lidé bojující proti témuž
Orthodoxie: pravověří. Označovala se tak specifická odnož křesťanské víry v Byzantské říši (Doxés orthotés - "správné mínění").
Autokefální církev: církev, jež si vládne sama.

Na Západě byla církevním jazykem latina, na Východě bylo jazyků více (řečtina, syrština, staroslověnština). Dialog mezi Západem a Východem neexistoval, obě církve byly samostatné.

Spor racionalisté vs. hésychasté (hésychia - klid, mlčení): Racionalisté chtěli více stavět na antické tradici, hésychasté antiku považovali za něco pohanského.

Systém školství:

Základní školy
Gramatika - výklad Homéra
Vysoké školy - rétorika, filosofie, matematika

Svatý Basil Veliký zakládal v Byzantské říši kláštery - basilikáni.

Byzantinci bojovali proti Avarům a Slovanům. Spolčili se s Velkou Moravou a bojovali proti Francké říši.

Byzantskou říši nakonec roku 1453 vyvrátili Osmanští Turci.

Osmanští Turci

Ve 14. století přišli do Malé Asie, zanedlouho začali podnikat válečné výpady do Evropy.

Hlavním městem jejich státu byla Adrianopole.

Koncem 14. století si Turci podmanili Bulhary a Srby, Bělehrad se jim ale porazit nepodařilo. Roku 1396 byla poražena evropská protiturecká koalice. Roku 1453 dobyli Turci Byzanc; poslední císař Konstantin XI. zemřel při pouličních bojích. Konstantinopol byla přejmenována na Istanbul.

Okolo roku 1520 se ovládali Osmanští Turci téměř celé Uhry. Roku 1541 obléhali Vídeň, z obklíčení ji vysvobodil polský král Jan Soběský - byl to konec turecké expanze.

V 17. století utrpěli sérii porážek v Persii.

Tataři - Mongolové

13. stol. - tatarské kmeny byly sjednoceny Čingischánem.

Ve 14. století začali pod vedením Timura Lenka pronikat do východní Evropy. Rusko se kvůli nim dostalo do mezinárodní izolace.

Zakládají státní útvar Zlatá horda.

Svatá říše Římská

Římská říše byla obnovena za Karla Velikého, který byl roku 800 korunován na císaře. Idea jednotné říše ještě v 9. stol. zanikla a říše se rozpadla.

Již v 10. století Římskou říši opět vzkřísil Jindřich I. Ptáčník. Podmanil si mnoho knížectví, včetně Českého, kde v té době panoval kníže Václav.

Mezi lety 936 a 973 byl císařem Ota I. Veliký. Vyznamenal se boji proti Arabům ve Francii a Španělsku.

Primogenitura: systém, v němž trůn dědí vždy nejstarší syn; Seniorát - systém dědění vlády, podle kterého se panovníkem stal nejstarší blízký příbuzný, např. bratr.

Ota II. - jeho manželkou byla řecká Theofana. Bojoval nejen proti Arabům, ale i proti pobaltským Slovanům. Zemřel v 28 letech na malárii.

Ota III. - císařem se stal ve svých 3 letech. Dočasně za něj vládla jeho matka Theofana. Za vlády Oty III se rozšířilo Clunyjské hnutí.

Clunyjské hnutí se spojuje s vévodou Akvitánským, vzniklo v benediktinském klášteře v Cluny roku 909. Usilovalo o dodržování celibátu, život podle evangelií, vymýcení krevní msty, zrušení obchodování s církevními posty (simonii) a osamostatnění klášterů od světské moci. Připojilo se k němu 2000 klášterů po celé Evropě.

Pax Dei: příměří o církevních svátcích; nebojovalo se v neděli a po západu slunce.