Světové dějiny/Středověká Evropa – slovanské státy

Původně sídlili mezi Vislou a Dněprem. V 5. a 6. století se přesunuli do střední Evropy.

Náboženství Slovanů je jen málo probádané. Své mrtvé spalovali. Zobrazovaná božstva mívala více hlav - polykefalismus.

Jejich hlavním bohem byl Perun (obdoba u Germánů: Thor; u Keltů: Taromis; v Indii: Indra).

Svarog - od "svar" - světlo, zářící obloha.
Dažbog - od "daždo" - dej
Svarožic - atributy související s válkou, uctíván o slunovratech
Veles - kult plodivé síly, zemědělství

Slovanských států bylo několik - 7. století: Sámova říše, 9. - 10. stol.: Velkomoravská, Bulharská říše a Chorvatsko.

Pro země, které byly dříve pod vlivem Byzantské říše je dnes typická azbuka a pravoslavné křesťanství.

Bulhaři

Jsou příbuzní Hunů. Centrum jejich státu byla Pliska (7. - 10. stol.) Jejich vládci byli tzv. chánové. Významní chánové byli např. Asparcha a Krum (který zavraždil byzantského vládce a z jeho lebky si vyrobil pohár).

Roku 864 se nechal chán Boris pokřtít.

Po smrti Metoděje (r. 885) byli všichni jeho žáci vyhnáni z Velké Moravy, odcházejí převážně do Bulharska. (Metodějův žák Klement Ochridský vyučil 3500 žáků.)

Hlaholice je písmo vytvořené Konstantinem a Metodějem pro Velkou Moravu. Později ji přepracovali Konstantinovi žáci na cyrilici, z té se později vyvinula azbuka.

Za vlády Simeona byla staroslověnština prohlášena úředním jazykem.

Kulturní centra: Pliska, Rila, Trnovo, Ochrid.

V 11. a 12. století byli Bulhaři v područí Byzance. Ve 12. století vznikla druhá Bulharská říše. V 15. století přišla nadvláda Osmanských Turků.

Srbové

Kmenová knížectví. Vliv Bulharské říše a Chorvatska. Ve 13. století byla knížectví sjednocena, byla připojena i Makedonie a Albánie. Váhání mezi příklonem k Východu a Západu.

Roku 1389 Srbové prohráli bitvu na Kosově poli, následovala nadvláda Osmanských Turků.

Kyjevská Rus

Jejich první písemnou památkou je Pověst minulých let.

Kyjevskou Rus založili Normané (Varjagové). Kyjev zřejmě založili tři bratři (Kyj, Sčok, Chovir ?). V 9. století se vzbouřilo slovanské obyvatelstvo proti nadvládě Normanů. Jejich vzpoura byla potlačena.

Vládnoucí dynastie se nazývala Rjurikovská. Rjurikovcům se podařilo vypudit ze země Normany a ujali se vlády. Od této doby mluvíme o Kyjevské Rusi. Prvním králem byl Oleg, po něm nastoupila jeho žena Olga.

V 10. století proniká do Rusi křesťanství. Úplné pokřesťanštění proběhlo až po křtu sv. Vladimíra (10. - 11. stol).

Dobré vztahy se zahraničím: Olga měla za kmotra byzantského císaře Konstantina. Povolala do Rusi také biskupa z Říma.

Olžin nástupce Jaropol rozdělil Rus mezi tři syny.

Za vlády Jaroslava Moudrého byly vydány zákony zvané Ruská pravda.

Počátkem 12. století se Rus rozdělila na knížectví (Kyjev, Červigov, Vladimir, Volyň, Polock, Smolensk, Novgorod).

Sámova říše

Stát Slovanů, vytvořený v 7. století. Sámo se stal vůdcem díky svým schopnostem, které prokázal při povstání Slovanů proti Avarům.

O sjednotiteli Sámovi jsou záznamy v Fredegardově kronice.

Po Sámově smrti se stát rozpadl a jednotlivé kmeny šly dále svými vlastními cestami. Pro raný středověk je typické, že existence státního útvaru byla přímo závislá na osobě jeho sjednotitele. Říše po jeho smrti často zanikaly.

Velká Morava

Sjednotitel a první vládce: Mojmír I., roku 831 přijal křesťanství.

Na Velkou Moravu měla vliv Iroskotská misie.

Mojmírovi se podařilo ze Slovenska vyhnat knížete Pribinu, ovládl tak další území.

Po rozdělení Francké říše (roku 843) se Velká Morava dostala do područí Východofrancké říše, kde vládl Ludvík Němec.

Rostislav (846 - 870) bojoval proti Francké říši. Aby si na ní Velká Morava vytvořila nezávislost, žádal Rostislav Řím, aby bylo na Velké Moravě zřízeno biskupství. Řím nevyhověl. Rostislav požádal Byzanc, která roku 863 poslala na Moravu Konstantina a Metoděje. Ti přinesli písmo (hlaholice) a jako liturgický jazyk staroslověnštinu. Dále vytvořili Zákon sudnyj ljudem - občanský zákoník a "Nomokánon" - církevní zákoník.

Na území Velké Moravy nebyla staroslověnština původní jazyk. Konstantin a Metoděj ji převzali od Slovanů žijících v okolí Soluně, odkud oba bratři pocházeli. Již před svým příchodem na Moravu začali pracovat na překladu Bible. Slovanské jazyky si byly v 9. století ještě vcelku podobné. Přestože Moravané hovořili jakousi "pračeštinou", byla pro ně staroslověnština srozumitelná.

Metoděj zemřel roku 884, je pohřben pravděpodobně ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Jako svého nástupce jmenoval Gorazda. Metodějovi žáci byli z Velké Moravy vyhnáni. Odešli do Bulharska, kde přepracovali hlaholici na cyrilici, z níž vychází nynější azbuka. Z Bulharska byli povoláni byzantským císařem do Kyjevské Rusi, aby šířili křesťanství.

Velká Morava roku 906 podlehla nájezdům divokých Maďarů.