Světové dějiny/Vznik USA

Kolonizační úsilí v Americe směřovalo především do Jižní a Střední Ameriky. Byly tam totiž vyspělé civilizace, kterým bylo co ukrást.

Kolonizační mocností bylo především Španělsko, kterému patřila celá Jižní Amerika kromě Brazílie (patřila Portugalcům). V Kanadě byli Francouzi, kterým patřila i Louisiana na území dnešních USA. Portugalcům dříve patřil také New York. Velká Británie vstupuje do hry až v 17. století.

První kolonií Británie v Americe byla Virginie (1607), New York získali až v 18. století. Na poli světové politiky docházelo ke střídání velmocí. Španělsko bylo postupně nahrazeno Británií, která si dále podmanila Bermudy, Bahamy a Jamajku. Během sedmileté války získali Britové na úkor Francouzů ještě Kanadu a Floridu.

Britům se v Americe během zhruba dvou set let podařilo založit celkem třináct kolonií. Angličané v Americe rozvíjeli především zemědělství, potřebovali hodně půdy. Proto se často dostávali do konfliktů s domorodci, Francouzi si na svém území postavili vždy jen pár pevností a měli klid.

V severních koloniích měli většinu puritáni (kalvinisté). Tam převládaly malé farmy, ve kterých hospodařila jen jedna rodina. Z tohoto důvodu se tam nerozvinulo otrokářství, otroci zkrátka nebyli potřeba. Na jihu bylo příhodnější klima, proto tam vznikaly obrovské plantáže (tabák, cukrová třtina), na kterých byli otroci hlavní pracovní silou. Až deset procent z 2,5 milionu obyvatel Ameriky tvořili právě otroci.

V Americe se hodně uchytilo osvícenství, které tam rozšířili mladí lidé vracející se ze studií v Evropě. Američané začínali pod vlivem této filosofie svou koloniální velmoc dost nenávidět.

Veškerý obchod, který Amerika uskutečňovala, musel jít přes Anglii. Ta odebírala veškeré zboží za nízké ceny a dále je prodávala draho. Veškeré zisky šly tedy do Anglie. Dalším důvodem neshod bylo početné britské vojsko, které v Americe zůstalo po sedmileté válce. Britové již cítili, že nastanou problémy. Pro americké osady to znamenalo, že každá musela živit vojenskou posádku.

Bohatým Američanům se také nelíbilo, že vzhledem ke svým prostředkům nemají žádný politický vliv. Kolonie platily velké daně a neměly žádné zastoupení v britském parlamentu. Speciálně v Americe navíc platila povinnost odvádět některé další taxy, které zdražily úřední styk s Anglií (tzv. kolkovní daň). Ta byla později zrušena, namísto ní byl ale zaveden monopol Anglie na dovoz čaj, jehož cena byla okamžitě patřičně navýšena.

To už bylo na osadníky trochu moc. Na protest vtrhli roku 1773 do bostonského přístavu a vyházeli tam tuny dovezeného čaje z lodí do moře. Panovník se situaci z Londýna snažil uklidnit tím, že přístav uzavřel. To osadníky rozčílilo ještě víc a došlo k jejich radikalizaci, do jejich vedení se dostal bohatý plantážník George Washington. Šlo do tuhého. Roku 1774 byl svolán kontinentální kongres do Philadelphie, na kterém kolonie deklarovaly svůj zájem na osamostatnění. Osadníci postavili svou vlastní dobrovolnickou armádu. Byli však špatně vyzbrojeni a Angličanům nemohli konkurovat. V nastalém konfliktu ztráceli jedno město za druhým.

4. července 1776 byla vyhlášena nezávislost, kterou potvrdil kongres zástupců všech třinácti kolonií. Situace na bojištích ale stále nahrávala Angličanům, dobyta byla dokonce i Philadelphie. Do konfliktu se začaly míchat i další evropské státy. Heslem nepřítel mého nepřítele je můj přítel se řídila Francie, které šlo o oslabení Anglie v koloniích už dlouho. Francie poslala posily a Američané vyhráli roku 1777 u Saratogy, Angličané kapitulovali v roce 1781, nezávislost ale uznali až o dva roky později. Prvním prezidentem USA se roku 1789 stal Washington.