Světové dějiny/Zámořské objevy a jejich důsledky

Roku 1453 dobyli Truci Cařihrad a obsadili Levantu, kde docházelo ke směňování zboží mezi Araby a Evropany (zejména z prostoru dnešní Itálie). Arabové řekli Benátčanům, Florenťanům a dalším, že obchody pod tureckou nadvládou jsou obtížnější, a brali si větší provize. Obchodování se tak všem hodně prodražilo a s tím logicky rostly snahy o nalezení nových cest do oblastí, které produkovaly žádané zboží.

Ve Španělsku v této době skončila reconquista (opětovné dobývání španělského území, jež obsadili Arabové). Obrovská žoldnéřská vojska ztratila obživu a už nebylo možné, aby se vrátili k normálnímu způsobu života. Proto bylo nejjednodušší, aby šli dobývat další území dál na jih. Evropanům také docházelo zlato, bez kterého nic nešlo.

První krok v cestě na jih učinili Portugalci. Jindřich Mořeplavec obsadil roku 1415 Ceutu, město na druhé straně Gibraltarského průplavu.

Mořeplavci se báli jet na jih, protože tam bylo stále větší teplo a riziko, že se upečou v pekle nebo přepadnou přes okraj Země, o jejímž tvaru dosud nepanovala shoda. Roku 1487 se Bartolomeo Díaz jako první dostal za mys Dobré naděje a vplul do Indického oceánu. Roku 1512 doplul Vasco da Gama až do Indonésie (na Moluky).

V době výprav Vasco da Gamy začíná podnikat své výpravy i Kryštof Kolumbus. Pocházel z Janova, kde v době počínajícího úpadku italských měst přišel o práci. Proto šel do Portugalska, kde ho odmítli. Nevěřili jeho vizi, že se lze do Indie dostat přes západ. Ve Španělsku mu ale dali šanci, a tak mohl vyplout (se třemi loděmi - Pinta, Nina a Santa Maria). Dorazil na Bahamy, na Kubu a do ústí Orinoka. Tak byla roku 1492 objevena Amerika

Roku 1494 se v Tordesillas uzavírá dohoda, podle které si Španělsko a Portugalsko rozdělily území v Americe. Rozdělení proběhlo podle dohodnutého poledníku: Portugalcům připadlo vše na východ od něj (Brazílie) a Španělům vše co bylo západně.

Roku 1529 si podobně Portugalci a Španělé rozdělili i východní polokouli.

Amerika se jmenuje podle Ameriga Vespucciho, který zmapoval pobřeží Brazílie.

Roku 1513 se poprvé dokázalo, že Amerika není Asie, ale zcela nový kontinent. De Balboa totiž přešel Panamskou šíji a jako první Evropan spatřil Tichý oceán.

Fernando Magalhaes obeplul celou zeměkouli. Ze Španělska vyjel na západ. Proplul pod Jižní Amerikou a přes Pacifik se dostal až na Filipíny.

Začátkem 16. století začíná vykořisťování středo- a jihoamerického indiánského obyvatelstva. Španěl Cortéz vzal poměrně malou armádu a začal plenit aztécká města v Mexiku. Cortézovi napomáhalo mnoho faktorů: Měl střelné zbraně a vypadal úplně jinak než indiáni, takže působil božským dojmem v souladu s tamní mytologií. Měl také koně, které Aztékové neznali. Jeho vojenská převaha byla naprostá, ačkoli byl výrazně početně slabší. Aztékové navíc měli problémy s ostatními kmeny, které měli pod svou nadvládou - na Cortézovu stranu se tak přidaly tisíce lidí.

Incká říše byla dobyta Pizarrem, jenž měl s sebou pouze 200 mužů. Na Pizarrovu stranu se také přidaly okolní kmeny utlačované Inky. Pizarro měl velkou výhodu, že ještě před jeho příchodem byly mezi indiány zavlečeny evropské nemoci, na které nebyli zvyklí a po tisících umírali. Proto bylo dobytí Incké říše ještě snazší než v případě Aztéků. Prvním vážným důsledkem expanze Evropanů do zámoří bylo zjištění, že netvoří většinu obyvatel světa a že existují početnější a bohatší civilizace.

Když se roku 1522 vrátil Magalhaes, byli Portugalci v šoku. Španělé si totiž zabrali Filipíny, na které si ale podle smlouvy z Tordesilles kladli nárok právě Portugalci. Hrozící konflikt zažehnala smlouva ze Saratogy, podle které si Portugalci a Španělé rozdělili vliv na východě. Španělé si nechali Filipíny, Portugalci obsadili Moluky.

Do Evropy se díky objevům dostalo množství nových plodin a komodit. Z Ameriky se na starý kontinent dostaly brambory, kukuřice, tabák nebo cukrová třtina. Z Asie se začalo dovážet koření, hedvábí a porcelán, z Afriky zase zlato a slonovina. Z Afriky se do Ameriky začali vozit otroci. Od 16. do 19. století byly takto přesunuty statisíce lidí, se kterými bylo nelidsky zacházeno.