Doplňky stravy/Vhodnost doplňků stravy pro těhotné a kojící ženy

Těhotenství a kojení jsou specifickým obdobím v životě ženy. Je známo, že některé výrobky, které žena v tomto období užívá, mohou mít negativní vliv na průběh těhotenství nebo poškozovat vývoj nenarozeného či kojeného dítěte. Proto je pochopitelné, že těhotné a kojící ženy věnují zvýšenou pozornost přípravkům, které užívání, a zajímají se o to, zda pro ně není nějaké omezení. Obavy, které mohou mít, jsou oprávněné především při užívání léčivých přípravků. Některé léčivé látky skutečně mohou být pro plod nebo kojené dítě nebezpečné, případně narušovat zdárný průběh těhotenství.

Doplňky stravy jsou speciální kategorií potravin. Jejich užívání by tedy mělo být bezpečné a vhodné pro většinu populace, včetně těhotných žen. Až na výjimky lze proto obecně shrnout, že většina doplňků stravy je vhodná i pro těhotné a kojící ženy. Látky výslovně nebezpečné se v doplňcích stravy nesmějí používat. Každý výrobce doplňku stravy je před jeho uvedením na trh povinen vyhodnotit veškerá rizika, tedy například z dostupné literatury zjistit, zda pro některou složku nebyly popsány škodlivé účinky. V případě, že vyhodnotí, že pro některou skupinu uživatelů (např. právě těhotné ženy) existuje riziko, je povinen na obalu upozornit, že pro tyto osoby není užívání doplňku stravy vhodné. V mnoha případech toto upozornění bývá uvedené hlavně z důvodu předběžné opatrnosti, protože z publikovaných odborných informací nelze vyčíst dostatek údajů o bezpečnosti některé složky v těhotenství. To se týká především rostlin a výrobků z nich.

Shrnutí

U doplňků stravy se – na rozdíl od léčiv – řídíme zásadou: co není zakázáno, je dovoleno. Pokud výrobce na obalu neuvádí upozornění, že daný přípravek není vhodný pro těhotné a kojící, mohou jej bez obav užívat i tyto ženy.

Vitamín A

Vitamín A je zvláštním případem, hodným pozornosti. V malém množství je nezbytný pro správné fungování lidského organismu a samozřejmě i pro zdárný vývoj nenarozeného plodu a kojeného dítěte. Nedostatečný příjem (hypovitaminóza) tedy může mít nepříznivý vliv jak na matku, tak na její dítě (poškození kůže a sliznic, poruchy krvetvorby, poruchy nervového systému, šeroslepost, neplodnost, zastavení růstu kostí). Zároveň jsou však dobře popsány i projevy jeho nadbytku (hypervitaminóza). V těhotenství (hlavně mezi 4. a 9. týdnem) tento nadbytek může způsobovat vážné vývojové vady plodu (teratogenní účinky) – poškození mozku, rozštěpy obličeje, poškození končetin a další. Škodlivý tedy může být jak nedostatek tohoto důležitého vitamínu, tak i nadbytek. Je tedy nutné věnovat zvláštní pozornost správnému dávkování.

Vysoké riziko (nejen) pro těhotné prokazatelně představují denní dávky 7 500 µg (25 000 IU) a vyšší. Za bezpečnou hranici pro dospělé osoby (včetně těhotných a kojících) se považuje denní dávka 3 000 µg (10 000 IU). V Česku je výrobcům stanovena povinnost označit doplněk stravy jako nevhodný pro těhotné ženy, pokud obsahuje v denní dávce více než 800 µg (2 667 IU) vitamínu A. Počítá se totiž s tím, že žena přijímá tento vitamín nejen formou doplňku, ale i v běžné stravě.

Reference

• HRONEK, Miloslav. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. 1. vyd. Praha : Maxdorf. ISBN 80-7345-013-5. Kapitola Vitamin A – retinol, s. 91–96. (česky)