Masožravé rostliny/pěstování

Základní pěstební požadavky pro většinu masožravých rostlinEditovat

ZálivkaEditovat

Většina masožravých rostlin roste tam, kde je dostatek měkké vody (například rašeliniště), a neumí se dlouhodobě vyrovnat s vodou tvrdou. Proto se většina masožravek (kromě některých tučnic, špirlic a ...doplňte...) smí zalévat pouze měkkou vodou (tedy vodou destilovanou, demineralizovanou, dešťovou nebo v naprosté nouzi alespoň převařenou a odstátou). Vizte článek o možnostech sehnání vody.

VlhkostEditovat

Vzhledem k tomu, že přirozeným prostředím velké části masožravých rostlin je věčně podmáčené rašeliniště, je třeba respektovat vyšší nároky na vlhkost. U většiny druhů by měl být substrát stále vlhký (někteří pěstitelé ale doporučují u některých druhu nechat ho krátkodobě proschnout, aby se uvolnily plyny vzniklé hnilobnými procesy), často může květináč stát celou dobu ve vodě. Také vzdušná vlhkost je často důležitým faktorem. Některým rostlinám (jako například mucholapce, běžným rosnatkám, špirlicím, ...doplňte...) stačí běžná pokojová vlhkost, ale jiné (například většině láčkovkám, pralesním rosnatkám, ...doplňte...) je vhodné kvůli vyšším nárokům na vzdušnou vlhkost umístit do akvária.

SvětloEditovat

Masožravé rostliny mají často rády hodně světla (například špirlice, mucholapka, většina rosnatek, ...), zvláště pak přes zimu.

KrmeníEditovat

Masožravé rostliny (až na ...) mají hmyz pouze jako doplňkový zdroj živin a není je tedy nutné je nijak přikrmovat. Pokud by měly potravy moc, mohly by se dokonce překrmit. Pokud tedy chcete své masožravky krmit, tak maximálně jednou za měsíc maximálně jednou mouchou.

HnojeníEditovat

Většina masožravek je zvyklá živinami šetřit. Nenaučily se zpracovávat jejich přebytek, takže v případě přihnojení se vlastně mohou doslova otrávit. Masožravky tedy zásadně nehnojíme.

Jednotlivé rodyEditovat

seznam jednotlivých rodů včetně návodů na jejich pěstování

pěstování v různých prostředíchEditovat