Průvodce úpravou vaší zahrady/Vedeme pohled návštěvníka zahrady

Vedeme pohled návštěvníka zahrady

Zdůraznění významu prvku pomocí souběžných linií mřížek.
Pohled je jednoduchým způsobem veden k cíli.

Pohled je soustředěn přímo na nejvýraznější bod a poté pozorovatel vnímá zřetelné linie stavby a myšlené linie vytvořené okraji opakujících se stejnorodých objektů. Pohled se několikrát vrací zpět k středobodu obrázku.

Pohled návštěvníka zahrady je už od počátku plánovitě veden a řízen liniemi pohledu. Toto vedení je uvažováno na základě informací o preferencích pohledu, percepci vnímání. Pohled je přirozeně veden podél výrazných křivek, které může tvořit cesta, stejně jako vrcholky stromů, keřů, okraj trávníku a keřové skupiny, směrem na pohybující se, nebo vnímatelně měnící se motivy, světlé, nebo barevně odlišné body. Srozumitelným, na kost zjednodušeným příkladem budiž pohled, který je směřován průběhem nevysoké světlé betonové zdi na široké ploše krátce střiženého trávníku, aby byl znásilněn na černé ocelové skulptuře propagovaného politického vůdce před symetricky vlajícími prapory či s vodotrysky v kruhu. Skulptuře samotné bude divák věnovat nejvíce pohledu, i pokud není důvod. Kontrast pohybujícího se pozadí praporů ji umožní vnímat silněji. Její význam je zdůrazněn. Pohybující se opakující prapory jsou komponovány jako pozadí, opona a tak i vnímány. Oko nebude vnímat už cokoliv za nimi jako významné. Linie pohledu oko vede ke skulptuře, jenž je plánována jako divákem vnímaný důležitý bod. Zahradník plánuje každý váš pohled. Stejně, zdůrazněním některých částí, umístěním, liniemi a směřováním linií, vy upravujete rodinný hrob nebo vázu na stole.

Pomocí linií pohledu je tedy pohled návštěvníka veden nejdříve na hlavní a nejzajímavější motiv, který je buď poněkud výraznější, nebo je na místě, kde se přirozeně soustřeďuje pohled. Pak je oko návštěvníka postupně vedeno na motivy vedlejší a podřadné. Tato cesta, kterou oko sleduje a která bývá nazývána spojovací linií nebo též arabeskou. Tato linie je samozřejmě čarou pouze pomyslnou, ačkoliv může kopírovat úmyslně vytvořenou linii. V pravidelných zahradách je oko taženo výraznými pravidelnými linkami či vzory k bodům, které oko na krátkou chvíli upoutaly. V kompozici nepravidelných zahrad nelze obvykle použít přímku, či pravidelnou linii, nýbrž ladnou křivku a body pozornosti nesmí být přehnaně výrazné a nápadné odlišností od okolí, nebo by neměly být očividně uměle vytvořené. Ve všech typech zahrad by měl být celek uspořádán přehledně. Není li zcela neobvyklou koncepcí zahrady dáno jinak.

Lidské oko vnímá velikosti objektů pouze podle odhadu velikosti jemu známých předmětů a vzdáleností. U fotografie je na domě retuší odstraněn pouze detail zvonků a kliky, které mohly narušit vadné vnímání perspektivy dané zejména sníženým vchodem, výsadbou, cedulí s velkými písmeny v popředí a i světlejší barvou automobilu. Snížený vstup do domu snižuje velikost a význam budovy, čemuž napomáhá přístřešek před vchodem. Zkreslení velikosti v blízké době výrazně podpoří i nevhodně vybrané dřevin - javory a další dřeviny vysázené u domu. Ovšem více by, až k směšnosti, také mohla napomoci výsadba vyšších květin s velkými květy, například slunečnic s velkými květy.

Linie světlých kmenů kolem sbíhajících se okrajů cesty, větve převisající nad cestu a lesklé listoví, které se pohybuje i ve vánku, to jsou důvody proč jsou pro turistické cesty atraktivní alejovou dřevinou.
Pohledové linie stříhaných keřů, symetrie podle osy je jednoduchý způsob jak zvýraznit nějaký bod, významný prvek na konci osy.
Nejvýraznější linii v přírodní kompozici často tvoří cesta.

Linie pohledu jsou vedeny liniemi v kompozici.
Osové linie vedou středem tělesa a charakterizují polohu nebo pohyb prvků vůči ostatním prvkům. Kompozice s objekty s různými osovými liniemi může působit zajímavěji a dynamičtěji nebo zmateně a neuspořádaně.
Obrysové linie představují nárys tělesa nebo jeho půdorys, u dřevin obrysová linie kopíruje habitus dřeviny.
Perspektivní linie jsou úsečky, nebo přímky které se v prostoru sbíhají, nebo naznačují sbíhání k tzv. styčnému bodu. Linie mohou být buď totožné s obrysem předmětu (linie terénu, dřevin, budovy, okraje cest, trávníku, břehů potoka a řeky), nebo je úmyslně tvořena spojnicí vrcholů stromů, například u alejí. Tyto linie naznačují hloubku prostoru. V přírodě se toto sbíhání při pohledu uplatňuje nejen mezi liniemi opravdu sbíhavými, ale sbíhavými se nám jeví i rovnoběžky. Oko je při posuzování kompozice těmito liniemi silně přitahováno a vedeno na ta místa, kde se linie vzájemně vyrovnávají. Proto jsou průsečíky linií body zvláštního zájmu (vizte zaostření) a jako takové musí být situovány do zajímavé části obrazu, třebaže se často v parcích i zahradách shledáme s tím, že uspořádání linií těmto požadavkům nevyhovuje. Když není zájmová oblast, body zaostření, dosti zajímavé, je považováno za vhodné jejich zajímavost zvýšit vhodným doplňkem, například. zajímavým stromem, dominantou, nebo solitérou, květinami nebo uměleckým výtvorem. Pokud linie působí příliš jednotvárně, lze přerušit fádní linii probírkou (vytvořit rytmus) nebo linii přerušit předsazením výrazného stromu, jehož vrchol ji převýší. Jinou možností je vysadit nižší dřeviny jako porost pod horizontální linií a dát linii pohyb.

Vztahy mezi vnímáním a liniemi jsou podobné jako u linií obrazové kompozice fotografie, nebo malby a lze je obdobným způsobem použít. Vodorovné linie působí zklidňujícím dojmem, šikmé linie vzbuzují pocit pohybu. Při zakládání zahrady a plánování její kompozice je vhodné se vyhýbat vytvoření přímých, rovnoběžných a vodorovných linií a naopak se snažit dosáhnout rovnováhy různých šikmých linií, čímž se snáze vytvoří zároveň rovnováha hmot. K lepšímu řešení situace neuspokojivé situace v kompozici je vhodné zamyslet se nad černobílou fotografií kompozice, na níž lze snáze vyhledat výrazné linie, povrchy, hmoty a kontrasty.

Pokračování v kapitole Perspektiva a geometrie

Zpět na obsah Průvodce úpravou vaší zahrady