Dějiny Korolup/Školství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Česká menšinová škola obecná: Interpelace ke zřízení n. školy |
|||
Řádek 38:
Světský charakter školství a omezení vlivu římskokatolické církve se projevil v nařízení ministra školství. Okresní školní rada v Moravských Budějovicích vydala zákaz používání pozdravu „Pochválen buď (Pán) Ježíš Kristus” a bylo také zrušeno modlení žactva před začátkem a po ukončení vyučováním. Místo obrazu rakousko-uherského mocnáře nyní visel ve třídě obraz tatíčka Masaryka. Poprvé byly slaveny narozeniny prezidenta Masaryka na německé škole 7. března 1920 a pak každoročně až do roku 1938 na obou školách. Pana učitele Jakše přeložil školský úřad do [[w:Budkov (okres Třebíč)|Budkova]] a v září 1933 nastoupil ze slezského [[w:Hrádek (okres Frýdek-Místek)|Hrádku]] Vladislav Texl. Další výměna proběhla hned následující rok (1934). Ze slezské pohraniční obce [[w:Bystřice (okres Frýdek-Místek)|Bystřice]] vystřídal pana učitele Texla Emil Lhoták a ruční práce vyučovala Jarmila Bezáková. Od 1. listopadu 1936 až do obsazení pohraničí v roce 1938 vyučoval na české škole Matěj Grégr a ruční práce (od roku 1937) Růžena Břehovská.
=== Interpelace poslance dr E. Schollicha o zřízení německé menšinové školy v Uherčicích ===
Citace: ''Zkušenost ukazuje, že se často české menšinové školy zřizují pro několik českých dětí, zatím co nelze dosáhnouti, aby byla zřízena německá menšinová škola, i když jsou pro to předpoklady. Tak poměry naléhavě vyžadují, aby byla zřízena jednotřídní německá menšinová škola v Uherčicích v okrese jemnickém. Až do převratu měla obec uherčická dvoutřídní německou obecnou školu. V r. 1918 byla tato škola Němcům odňata, zavedlo se české vyučování, zatím co německé děti musili docházeti do německé školy do Vratěnína. Vratěnín jest od Uherčic vzdálen 3 km. V Uherčicích jest úhrnem 128 německých obyvatelů. Z německých školních dětí dochází nyní 12 do Vratěnína a jedno dítě do německé školy do Korolup. Mimo to 5 dětí německé národnosti dochází do české školy v Uherčicích. Pro německou školu v Uherčicích jest tedy 18 dětí. Německé obyvatelstvo jest ochotno k největším obětím, aby umožnilo zříditi německou školu, a také by se zavázalo poskytnouti k tomu místnost. Mnoho dětí chudých rodičů, které nemají dobré obuvi a šatstva, nemůže vůbec docházeti do školy, jiné zase často onemocní, poněvadž i jejich výživa jest nedostačitelná. Děti nedostanou často celý den teplého jídla. Při nestranném vyšetřování stavu věci musila by uznati každá komise, že zde jest naléhavě zapotřebí nejrychlejší nápravy. Jako opačný příklad uvádíme: V sousední obci Vratěníně jest česká škola, kam dochází 12 dětí a mateřská škola, kam docházejí 2 děti. Naopak pro 18 dětí není vůbec školy. V Korolupech dochází do české menšinové školy 9 dětí, ve Stálkách 7 a ve Starém Petříně 9 dětí (z nich 2 německé). Podepsaní táží se tedy pana ministra školství a národní osvěty: Jste ochoten dáti co nejdříve vyšetřiti školní poměry v Uherčicích a přikázati, aby v této obci byla ihned zřízena německá menšinová škola?''<ref name="Uherčice">Překlad interpelace 2133/I.[http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t2133_01.htm poslance dra E. Schollicha a druhů
ministrovi školství a národní osvěty o zřízení německé menšinové školy v Uherčicích.], v Praze dne 14. února 1929, online</ref>
== Měšťanské, pokračovací a střední školy ==
| |||