Dějiny Korolup/Školství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění
Řádek 54:
 
Citace: ''Zkušenost ukazuje, že se často české menšinové školy zřizují pro několik českých dětí, zatím co nelze dosáhnouti, aby byla zřízena německá menšinová škola, i když jsou pro to předpoklady. Tak poměry naléhavě vyžadují, aby byla zřízena jednotřídní německá menšinová škola v Uherčicích v okrese jemnickém. Až do převratu měla obec uherčická dvoutřídní německou obecnou školu. V r. 1918 byla tato škola Němcům odňata, zavedlo se české vyučování, zatím co německé děti musili docházeti do německé školy do Vratěnína. Vratěnín jest od Uherčic vzdálen 3 km. V Uherčicích jest úhrnem 128 německých obyvatelů. Z německých školních dětí dochází nyní 12 do Vratěnína a jedno dítě do německé školy do Korolup. Mimo to 5 dětí německé národnosti dochází do české školy v Uherčicích. Pro německou školu v Uherčicích jest tedy 18 dětí. Německé obyvatelstvo jest ochotno k největším obětím, aby umožnilo zříditi německou školu, a také by se zavázalo poskytnouti k tomu místnost. Mnoho dětí chudých rodičů, které nemají dobré obuvi a šatstva, nemůže vůbec docházeti do školy, jiné zase často onemocní, poněvadž i jejich výživa jest nedostačitelná. Děti nedostanou často celý den teplého jídla. Při nestranném vyšetřování stavu věci musila by uznati každá komise, že zde jest naléhavě zapotřebí nejrychlejší nápravy. Jako opačný příklad uvádíme: V sousední obci Vratěníně jest česká škola, kam dochází 12 dětí a mateřská škola, kam docházejí 2 děti. Naopak pro 18 dětí není vůbec školy. V Korolupech dochází do české menšinové školy 9 dětí, ve Stálkách 7 a ve Starém Petříně 9 dětí (z nich 2 německé). Podepsaní táží se tedy pana ministra školství a národní osvěty: Jste ochoten dáti co nejdříve vyšetřiti školní poměry v Uherčicích a přikázati, aby v této obci byla ihned zřízena německá menšinová škola?''[http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t2133_01.htm]
 
== ABC Buch - slabikář ==
[[File:Antesperg ABC.jpg|náhled|Slabikář „Das Josephinische Erzherzögliche A.B.C. Oder Nambenbüchlein” od Johanna Balthasara Antesperga z Dolního Bavorska byl sepsán v německém spisovném jazyce pro mladého Josefa II. (1741)]]
Vzhledem k tomu, že na bítovské faře pře bitvou na Bílé hoře sídlili [[w:Jednota bratrská|čeští bratři]] a protestanté a škola byla nadále česká (později [[w:Utrakvismus|utrakvistická]]), dá se předpokládat, že se na farní škole vyučovalo podle [[w:Jan Amos Komenský|Komenského]] [[w:Orbis pictus|Orbis pictus]]. S novým tereziánským školským zákonem vyšel v roce 1774 také nový slabikář [[W:Johann Ignaz Felbiger|Johanna Ignaze Felbigera]] '''ABC- Namenbüchlein zum Gebrauche der Schulen in den kaiserlich-königlichen Staaten''' (Slabikář pro školní potřebu císařsko-královských států), který císařovna Marie Theresie jako jediný pro výuku čtení v rakousko-uherských školách povolila a vycházel ve velkých nákladech až do roku 1851. Slabikář neobsahoval z pedagogických a metodických důvodů žádné ilustrace. V roce 1817 vyšel slabikář pro venkovské školy '''Nahmenbüchlein zum Gebrauch der Landschulen in den kaiserl. königl. Staaten''' (Innsbruck: Wagner 1817). Pro privátní výuku svého nejstaršího syna (císař Josef II.) upřednostňovala ale bohatě ilustrovaný slabikář '''Das Josephinische Erzherzogliche A.B.C. oder Namenbüchlein''' (Josefínský markraběcí slabikář) autora Johanna Balthasara von Antesperg. Přibližně kolem roku 1810 se začínají v monarchii objevovat ilustrované slabikáře pro privátní výuku: „Bilder ABC Buch für gute Kinder” (Wien: Löschenkohl 1805), „Neues Bilder ABC oder deutsches Lesebuch für die Jugend” (Wien und Prag bey Franz Haas 1809), „ABC und Lesebuch nach einer einfacheren und schneller zum Zweck führenden Methode” (Wien: H. F. Müller 1819), „Kleines Bilder-Buch für gute Kinder, welche gern in kurzer Zeit buchstabieren und lesen lernen wollen” (Wien: H. F. Müller. Ca. 1821), „Neues ABC-Buch mit 24 sinnvollen und lehrreichen Bildern für gute Kinder” (Wien: Heinrich Friedrich Müller. 1820), „Wiener Bilder-ABC-Buch für brave und fleißige Kinder” (Wien: R. von Waldheim’s xylographische Anstalt. o.J, 1850).
 
== Měšťanské, pokračovací a střední školy ==