Dějiny Korolup/Školství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
→Obecná česká menšinová škola: úpravy jmen |
||
Řádek 41:
Česká menšinová škola vznikla v obci již v novém čs. státě za sílícího národnostního boje mezi německým a českým obyvatelstvem. Obranné nacionální spolky operující v místních sdruženích přirozeně nacionální cítění Čechů i Němců značně posilovaly. Na německé straně figurovala členská základna spolků [[W:Bund der Deutschen|Bund der Deutschen Südmährens]], Deutscher Schulverein (od roku 1919 Deutscher Kulturverband) a Deutscher Turnverband (Lubnice, Uherčice, Mešovice, Korolupy a Vratěnín). Česká strana povzbuzovala „národnostní boj na zněmčeném území” v místním odboru [[w:Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Národní jednoty pro jihozápadní Moravu]] (Uherčice, Lubnice, Korolupy) zastřešující od roku 1922 Klub českých turistů (Uherčice), v [[w:Sokol (spolek)|České jednotě sokolské]] (Police) a pod okresní Učitelskou jednotou Komenský (Moravské Budějovice) v Učitelském spolku a přátel školy (Korolupy).
V budově staré německé školy (naproti kostelu sv. Vavřince) se od roku 1891 nacházela kancelář obecního úřadu (Gemeindekanzlei) a obchod. Na základě prvního československého sčítání lidu (únor 1921) požádal tehdejší okresní hejtman dr. Šebesta z Moravských Budějovic Ministerstvo školství a národní osvěty o zřízení české menšinové školy, jelikož podle údajů Národní jednoty pro jihozápadní Moravu se v obci nacházelo přibližně 10 českých dětí navštěvujících německou školu.<ref>V Uherčicích ministerstvo školství a národní osvěty německou školu zrušilo a v její budově zřídilo školu českou, ve Vratěníně v budově německé školy (založené v roce 1662) nyní fungovala jednotřídní škola česká spolu s mateřskou. Německou školu obec přesídlila do nových privátních prostor a byla podporována spolkem Deutscher Kulturverband.</ref><ref>[http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t2133_01.htm Interpelace poslance dra E. Schollicha a druhů ministrovi školství a národní osvěty o zřízení německé menšinové školy v Uherčicích.]</ref><ref>Pro zřízení české školy stačila často přítomnost jedné české rodiny v místě. Na ní byl okamžitě aplikován zákon jazykový a zákon na ochranu menšin, jelikož žádný státní úřad neověřoval, zda bylo skutečně dosaženo přibližně dvacetiprocentního podílu obyvatel. Nově zřizované české školy stát vybavoval školními a učebními pomůckami, zatímco německé školy vybavoval učebnicemi školní zřizovatel (obec) a všechny ostatní náklady na vyučování museli tak nést rodiče.</ref> Komisionální řízení a zápis vyreklamovaných dětí do české školy se konal 8. června 1921. Z předvolaných
Dne 25. července 1921 potvrdilo Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO) zřízení české jednotřídní školy v Korolupech. Na místo správce dosadila okresní školská komise z Moravských Budějovic učitele Petra Křivana, který před tím působil ve funkci správce české dvojtřídní školy v Třebelovicích. Pro potíže se sháněním školního nábytku, bytu pro učitele a také pro nedostatek dětí zahájila škola pravidelné vyučování až 15. září 1921. Vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo minimálního počtu dívek pro zavedení vyučování ručních prací, vyreklamoval [[w:Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Místní odbor pro jihozápadní Moravu]] ještě tři dívky z nedalekého statku „Kopky“, které navštěvovaly českou školu v Polici. Do školy docházela vyučovat ruční práce paní učitelka Ludmila Kubová z Uherčic, kde byla dvojtřídní německá škola zrušena a v její budově fungovala nyní škola česká. Násilně vyreklamované děti ze smíšených manželství rodiče (Burda, Baldreich, Lupínková, Nevěčný a Selzer) do české školy neposílali a nechali je doma vyučovat soukromě německým nadučitelem Fuchsem ze Šafova. Děti rodiče neposílali ani k přezkoušení a jen učiteli Křivanovi vzkázali, že už je přezkoušel pan učitel Fuchsa.
| |||