|
„Dějepisné vyučování mělo budit v mládeži smysl pro nejvýznačnější děje československého státu a vlastního národa tak, aby žáci pochopili duch jednotlivých období, jeho životní hodnotu a hlavně působení na nynější útvary společnosti. V popředí měly být stále dějiny lidu a jeho kulturní a sociální vývoj v souvislosti s dějinami práce.”<ref>Citace: Jireček Miroslav: Vývoj výuky dějepisu na obecných a měšťanských a školách a na jednoročních učebních kurzech připojených ke školám měšťanským v letech 1938–1939 z hlediska vývoje kurikulárních dokumentů. In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd, roč. 25, 2011, č. 1</ref>
== Měšťanské, pokračovací a střední školy ===
[[File:PlauBurgMuseum120-Schulbuch.jpg|náhled|Učebnice základní geometrie kolem roku 1900 (Schulbuch Elementar-Geometrie)]]
Ve Znojmě měli žáci možnost pokračovat od školního roku 1885/86 na chlapecké měšťanské škole a od roku 1870 se otevřela stejná šance i dívkám. Dne 19. listopadu 1887 byla ve městě otevřena také soukromá hospodářská škola pro dívky, která 16. záři 1891 získala právo veřejnosti. V roce 1918 ji nahradila německá odborná škola pro ženská povolání (Fachschule für Frauenberufe), nejprve fungovala privátně a od roku 1923 s veřejným právem. Ve [[w:Slavonice|Slavonicích]] otevřeli dívčí i chlapeckou měšťanskou škola a dvoutřídní pokračovací průmyslovou školu s přípravkou v roce 1898 (Gewerbliche und kaufmännische Fortbildungsschule).
Německý hospodářský spolek ve [[w:Vranov nad Dyjí|Vranově nad Dyjí]] zřídil v roce 1899 zimní hospodářskou školu (Landwirtschaftliche Winterschule) ve [[w:Štitary|Štítarech]].<ref>Wiener Landwirtschaftliche Zeitung 13. Oktober 1917</ref> a v roce 1906 podala školní rada ve Vranově nad Dyjí žádost o zřízení chlapecké měšťanské školy. Žádosti zemská školní rada v Brně vyhověla a ještě téhož roku město otevřelo v nové budově obecnou a trojtřídní chlapeckou měšťanskou školu (Volks- und Bürgerschule). Po vzniku Československa vydala zemská školní rada roku 1922 nové rozhodnutí a dosavadní chlapeckou školu mohly navštěvovat i dívky. Čeština se vyučovala formou nepovinného předmětu.<ref>Frain a.d. Thaya (Vranov nad Dyji), www.suedmaehren.eu</ref> V roce 1909 přibyla při měšťance živnostenská pokračovací škola (Gewerbliche Fortbildungsschule).
Studenti měli možnost na začátku 20. století navštěvovat německé střední školy v Jihlavě, Pelhřimově a ve Znojmě. Po zrušení jezuitského gymnasia ve Znojmě v roce 1773 se jeho pokračovatelem stalo reformní reálné chlapecké a dívčí gymnasium. Pro vyškolení odborníků v oblasti pěstování révy a výroby vína byla roku 1868 ve městě založena rolnická vinařská škola (Landesacker- und Weinbauschule). Zrovna tak postupoval i keramický závod Ditmar, který založil v roce 1872 státní odbornou keramickou školu (Staatsfachschule für Tonindustrie und verwandte Gewerbe). V roce 1920 byla přeložena do Karlových Varů. Na vyšším dívčím lyceu se závěrečnou zkouškou mohla děvčata ve Znojmě studovat od školního roku 1905/1906. Na škole se vyučovalo jazykům (němčina, francouzština a angličtina), zeměpisu, historii, přírodopisu, aritmetice, geometrii, fyzice, chemii, mineralogii, kreslení a krasopisu. Po absolvování lycea se dívkám otvírala cesta ke studiu na filozofické fakultě, na dívčích ústavech pro učitelství pro obecní a měšťanské školy, učitelství pro stenografii, ke studiu farmacie nebo mohly rovnou nastoupit jako úřednice v poštovní službě. Ve školním roce 1921/1922 byl ústav uzavřen a dívky přecházely na znojemské německé reálné gymnasium.
== Reference ==
<references />
|
