Před podstatnými jmény stojí ve švédštině obvykle člen. Podobně jako jiné germánské jazyky má i švédština člen určitý a neurčitý.

Neurčitý člen editovat

Neurčitý člen má tvar en (společný rod) a ett (střední rod), používá se jen v jednotném čísle a má význam „nějaký, jeden“.

  • en kvinna – (jedna) žena, en man – (jeden) muž, ett barn (jedno) dítě

Rozdíl ve výslovnosti:
Zatímco en / ett ve významu číslovky jeden nese přízvuk, jako neurčitý člen přízvuk nemá.

Určitý člen editovat

Určitý člen, který má význam „ten“, je tzv. postpozitivní. To znamená, že se připojuje jako koncovka k podstatnému jménu. Většinou má tvar -en (spol. rod) a -et (střední rod), v množném čísle obvykle –na, někdy -en, -a. Končí-li slovo samohláskou, vynechává se obvykle e.

Příklady:

  • stad – staden – städer – städerna (město)
  • kvinna – kvinnan – kvinnor – kvinnorna (žena)
  • hus – huset – hus – husen (dům)
  • barn – barnet – barn – barnen (dítě)

Stojí-li před podstatným jménem ještě přídavné jméno (v určitém tvaru), přidává se ještě volný člen den, det, de. Podstatné jméno je tak determinováno dvakrát:

  • den stora staden – (to) velké město
  • det gamla huset – (ten) starý dům
  • de unga kvinnorna – (ty) mladé ženy

Použití členů editovat

Neurčitý člen se používá:

  • pouze v jednotném čísle;
  • k označení osob a věcí, o kterých se mluví poprvé ani nejsou známé ze souvislosti:
Jag har en bok. – Mám (nějakou) knihu.
Jag ser ett barn. – Vidím (nějaké) dítě.
Jag har böcker. – Mám (nějaké) knihy. (v množném čísle bez členu)
  • u podstatných jmen zatupujících celou třídu pojmů:
En fisk simmar i vatten. – Ryba (= každá ryba) plave ve vodě. (srov. dále)

Určitý člen se používá:

  • k označení osob a věcí, o kterých se již mluvilo nebo jsou známé ze souvislostí:
Hon har en ny bok. Boken är stor. – Ona má (nějakou) novou knihu. Ta kniha je velká.
  • k označení jedinečných pojmů:
Solen skiner. – Slunce svítí.
  • k označení podstatných jmen zastupujících celou třídu:
Fågeln flyger, men fisken simmar. – Pták létá, ale ryba plave.
Hunden skäller. – Pes štěká.
  • u abstraktních pojmů použitých ve všeobecném smyslu:
Tiden läker alla sår. – Čas všechny rány zhojí.
  • u názvů dní, svátků a ročních období:
Jag älskar sommaren. – Miluji léto.
Julen kommer i December. – Vánoce přicházejí v prosinci.
  • u názvů jídel:
Lunchen serveras klockan 12. – Oběd se podává ve 12 hodin.
Ale: Vad har vi till lunch idag? – Co máme dnes k obědu?
  • k označení množství:
Dessa skor kostar en tusen kronor paret. – Pár těchto bot stojí tisíc korun.
  • hovorově též u titulů:
Doktorn, kan du hjälpa mig? – Pane doktore, můžete mi pomoct?
  • v názvech částí měst:
Gamla stan – Staré Město (ve Stockholmu, i v Praze)
Hötorget – Senné náměstí
  • u jmen švédských řek, jezer, hor apod.:
Lagan, Mälaren, Thornedalen

Člen se nepoužívá:

  • obvykle u vlastních jmen:
Hon heter Anna. – Jmenuje se Anna.
  • obvykle u látkových a abstraktních jmen:

Vatten är en kemisk förening av väte och syre. – Voda je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.

  • u podstatných jmen v přísudku, pokud označují povolání, stav, národnost, náboženství apod. a nejsou-li blíže určena:
Han är lärare. – On je učitel.
Hon är svenska. – Ona je Švédka.
Ale: Han är en god lärare. – On je dobrý učitel.

Členy, přídavná jména a další slovní druhy (přehled) editovat

  • ett nytt hus – (nějaký) nový dům (neurčitý člen + neurčitý tvar přídavného jména)
  • det nya huset – (ten) nový dům (dvojí určitý člen + určitý tvar přídavného jména)
  • mitt nya hus – můj nový dům (přivlastňovací zájmeno + určitý tvar přídavného jména + žádný člen)
  • Görans nya hus – Göranův nový dům (genitiv + určitý tvar přídavného jména + žádný člen)
  • två nya hus – dva nové domy (číslovka + neurčitý tvar přídavného jména, mn. číslo + žádný člen)
  • det huset – ten dům (ukazovací zájmeno den / det / de + určitý člen)
  • det här / det där huset – tenhle / tamten dům (ukazovací zájmeno den här / den där + určitý člen)
  • detta nya hus – tento nový dům (ukazovací zájmeno denna / detta / dessa + určitý tvar přídavného jména + žádný člen)
  • den äldsta staden – nejstarší město (dvojí určitý člen + určitý tvar superlativu)
  • Sveriges äldsta stad – nejstarší město Švédska (genitiv + určitý tvar superlativu + žádný člen)
  • min bästa vän – můj nejlepší přítel (přivlastňovací zájmeno + určitý tvar superlativu + žádný člen)

Externí odkazy editovat