Švédština/Člen
Před podstatnými jmény stojí ve švédštině obvykle člen. Podobně jako jiné germánské jazyky má i švédština člen určitý a neurčitý.
Neurčitý člen
editovatNeurčitý člen má tvar en (společný rod) a ett (střední rod), používá se jen v jednotném čísle a má význam „nějaký, jeden“.
- en kvinna – (jedna) žena, en man – (jeden) muž, ett barn (jedno) dítě
Rozdíl ve výslovnosti:
Zatímco en / ett ve významu číslovky jeden nese přízvuk, jako neurčitý člen přízvuk nemá.
Určitý člen
editovatUrčitý člen, který má význam „ten“, je tzv. postpozitivní. To znamená, že se připojuje jako koncovka k podstatnému jménu. Většinou má tvar -en (spol. rod) a -et (střední rod), v množném čísle obvykle –na, někdy -en, -a. Končí-li slovo samohláskou, vynechává se obvykle e.
Příklady:
- stad – staden – städer – städerna (město)
- kvinna – kvinnan – kvinnor – kvinnorna (žena)
- hus – huset – hus – husen (dům)
- barn – barnet – barn – barnen (dítě)
Stojí-li před podstatným jménem ještě přídavné jméno (v určitém tvaru), přidává se ještě volný člen den, det, de. Podstatné jméno je tak determinováno dvakrát:
- den stora staden – (to) velké město
- det gamla huset – (ten) starý dům
- de unga kvinnorna – (ty) mladé ženy
Použití členů
editovatNeurčitý člen se používá:
- pouze v jednotném čísle;
- k označení osob a věcí, o kterých se mluví poprvé ani nejsou známé ze souvislosti:
- Jag har en bok. – Mám (nějakou) knihu.
- Jag ser ett barn. – Vidím (nějaké) dítě.
- Jag har böcker. – Mám (nějaké) knihy. (v množném čísle bez členu)
- u podstatných jmen zatupujících celou třídu pojmů:
- En fisk simmar i vatten. – Ryba (= každá ryba) plave ve vodě. (srov. dále)
Určitý člen se používá:
- k označení osob a věcí, o kterých se již mluvilo nebo jsou známé ze souvislostí:
- Hon har en ny bok. Boken är stor. – Ona má (nějakou) novou knihu. Ta kniha je velká.
- k označení jedinečných pojmů:
- Solen skiner. – Slunce svítí.
- k označení podstatných jmen zastupujících celou třídu:
- Fågeln flyger, men fisken simmar. – Pták létá, ale ryba plave.
- Hunden skäller. – Pes štěká.
- u abstraktních pojmů použitých ve všeobecném smyslu:
- Tiden läker alla sår. – Čas všechny rány zhojí.
- u názvů dní, svátků a ročních období:
- Jag älskar sommaren. – Miluji léto.
- Julen kommer i December. – Vánoce přicházejí v prosinci.
- u názvů jídel:
- Lunchen serveras klockan 12. – Oběd se podává ve 12 hodin.
- Ale: Vad har vi till lunch idag? – Co máme dnes k obědu?
- k označení množství:
- Dessa skor kostar en tusen kronor paret. – Pár těchto bot stojí tisíc korun.
- hovorově též u titulů:
- Doktorn, kan du hjälpa mig? – Pane doktore, můžete mi pomoct?
- v názvech částí měst:
- Gamla stan – Staré Město (ve Stockholmu, i v Praze)
- Hötorget – Senné náměstí
- u jmen švédských řek, jezer, hor apod.:
- Lagan, Mälaren, Thornedalen
Člen se nepoužívá:
- obvykle u vlastních jmen:
- Hon heter Anna. – Jmenuje se Anna.
- obvykle u látkových a abstraktních jmen:
Vatten är en kemisk förening av väte och syre. – Voda je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
- u podstatných jmen v přísudku, pokud označují povolání, stav, národnost, náboženství apod. a nejsou-li blíže určena:
- Han är lärare. – On je učitel.
- Hon är svenska. – Ona je Švédka.
- Ale: Han är en god lärare. – On je dobrý učitel.
Členy, přídavná jména a další slovní druhy (přehled)
editovat- ett nytt hus – (nějaký) nový dům (neurčitý člen + neurčitý tvar přídavného jména)
- det nya huset – (ten) nový dům (dvojí určitý člen + určitý tvar přídavného jména)
- mitt nya hus – můj nový dům (přivlastňovací zájmeno + určitý tvar přídavného jména + žádný člen)
- Görans nya hus – Göranův nový dům (genitiv + určitý tvar přídavného jména + žádný člen)
- två nya hus – dva nové domy (číslovka + neurčitý tvar přídavného jména, mn. číslo + žádný člen)
- det huset – ten dům (ukazovací zájmeno den / det / de + určitý člen)
- det här / det där huset – tenhle / tamten dům (ukazovací zájmeno den här / den där + určitý člen)
- detta nya hus – tento nový dům (ukazovací zájmeno denna / detta / dessa + určitý tvar přídavného jména + žádný člen)
- den äldsta staden – nejstarší město (dvojí určitý člen + určitý tvar superlativu)
- Sveriges äldsta stad – nejstarší město Švédska (genitiv + určitý tvar superlativu + žádný člen)
- min bästa vän – můj nejlepší přítel (přivlastňovací zájmeno + určitý tvar superlativu + žádný člen)
Externí odkazy
editovat- Encyklopedický článek Člen (mluvnice) ve Wikipedii