Švédština/Podstatná jména
Skloňování podstatných jmen je velmi jednoduché. Rozlišuje se pouze jednotné (singulár) a množné (plurál) číslo a dva pády (nominativ – základní pád, genitiv – přivlastňovací pád).
Nejčastější koncovky množného čísla jsou -or, -ar, -er. Některá neutra (jména středního rodu) jsou v množném čísle bez koncovky. Některá slova v plurálu přehlasují kmenovou samohlásku (man – män).
Skloňování podstatných jmen vykazuje ve švédštině aglutinační charakter. To znamená, že podstatné jméno přibírá až tři různé koncovky naráz v pořadí kmen-plurálová koncovka-určitý člen-genitivní koncovka:
- kvinn-or-na-s = těch žen
Pády
editovatVe švédštině se zachovaly dva mluvnické pády – nominativ a genitiv.
Původní gramatický systém švédštiny měl 4 pády – nominativ, genitiv, dativ a akuzativ. V některých nářečích je tento systém dosud funkční. Ve standardní švédštině však byly dativ a akuzativ nahrazeny nominativem, mluvnické vazby se vyjadřují pomocí předložek a slovosledu.
Příklad vyjádření českých pádů:
- Nominativ: en kvinna går på gatan = žena jde po ulici
- Genitiv: utan en kvinna = bez ženy
- Dativ: säg det till en kvinna = řekni to ženě
- Akuzativ: jag ser en kvinna = vidím ženu
- Vokativ: kvinna! = ženo!
- Lokál: om en kvinna = o ženě
- Instrumentál: med en kvinna = se ženou
Genitiv
editovatGenitiv se tvoří přidáním koncovky –s (jako v angličtině, ve švédštině se však běžně používá i pro neživotná substantiva, např. Sveriges huvudstad – hlavní město Švédska; přidává se bez apostrofu). Koncovku -s lze přidat i k tvarům s určitým členem:
Pád | Jednotné číslo | Množné číslo | ||
---|---|---|---|---|
neurč. | urč. | neurč. | urč. | |
Nominativ | kvinna | kvinnan | kvinnor | kvinnorna |
Genitiv | kvinnas | kvinnans | kvinnors | kvinnornas |
kvinna = žena
Genitiv má ve švédštině funkci čistě přivlastňovací, až na výjimky se nepojí s žádnou předložkou a stojí před podstatným jménem, které určuje:
- Peters hus = Petrův dům
Pokud se tvoří od rozvitého větného členu, připojuje se koncovka -s ke pouze k poslednímu slovu:
- min faders bil = automobil mého otce
- Karl den Stores liv = život Karla Velikého
Končí-li podstatné jméno v některém nominativním tvaru -s, -x nebo -z, nepřibírá v genitivu koncovku -s:
Pád | Jednotné číslo | Množné číslo | ||
---|---|---|---|---|
neurč. | urč. | neurč. | urč. | |
Nominativ | hus | huset | hus | husen |
Genitiv | hus | husets | hus | husens |
hus = dům
V ustálených spojeních se jako pozůstatek starších tvarů výjimečně objevuje genitiv i po předložkách, například:
- till havs = na moře
- till fots = pěšky
- till sömns = do usnutí
- till mötes = v ústrety
- i måndags = minulé pondělí
Množné číslo
editovatMnožné číslo se tvoří pomocí koncovek -or, -ar nebo -er, méně často -n:
- koncovku -or (výslovnost [-ur] nebo [-ər]) mají jména zakončená v jednotném čísle -a: kvinna – kvinnor (žena – ženy);
- koncovku -ar mají jména zakončená v jednotném čísle -e: pojke – pojkar (chlapec – chlapci);
- koncovku -er mají ostatní jména společného rodu a některá jména středního rodu: dator – datorer (počítač – počítače);
- koncovku -n přijímá malé množství podstatných jmen středního rodu končících samohláskou: äpple – äpplen (jablko – jablka).
Mnoho podstatných jmen středního rodu a označení osob na -are je v množném čísle bez koncovky. Například lärare může znamenat učitel i učitelé, což rozlišíme obvykle pomocí kontextu a také často pomocí členů a tvaru přídavných jmen:
- en gammal lärare = starý učitel
- gamla lärare = staří učitelé
- ett stort hus = velký dům
- stora hus = velké domy
Přehled skloňování podstatných jmen
editovatNásledující tabulka uvádí přehled, jakým se tvoří množné číslo podstatných jmen a tvary s určitým členem, který se připojuje jako koncovka (-en, -et, -na):
jednotné číslo | množné číslo | |||
---|---|---|---|---|
neurč. | urč. | neurč. | urč. | |
1. skloňování | en flicka | flickan | flickor | flickorna |
2. skloňování | en pojke | pojken | pojkar | pojkarna |
3. skloňování | en soldat en doktor ett museum |
soldaten doktorn museet |
soldater doktorer museer |
soldaterna doktorerna museerna |
4. skloňování | ett äpple ett bi |
äpplet biet |
äpplen bin |
äpplena bina |
5. skloňování | en läkare ett hus |
läkaren huset |
läkare hus |
läkarna husen |
K 1. a 2. skloňování patří podstatná jména společného rodu, 4. skloňování středního rodu a 3. a 5. skloňování společného i středního rodu.
Množné číslo s přehláskou
editovatNěkterá podstatná jména v množném čísle přehlasují kmenovou samohlásku.
2. skloňování
- moder – mödrar (matky)
- dotter – döttrar (dcery)
3. skloňování
- and – änder (divoké kachny)
- brand – bränder (požáry)
- hand – händer (ruce)
- rand – ränder (okraje)
- strand – stränder (břehy)
- tand – tänder (zuby)
- land – länder (země)
- bokstav – bokstäver (písmena)
- natt – nätter (noci)
- tång – tänger (kleště)
- stång – stänger (tyče)
- son – söner (synové)
- ledamot – ledamöter (členové)
- bonde – bönder (sedláci)
U tří slov dochází ke krácení samohlásky:
- bok – böcker (knihy)
- fot - fötter (nohy)
- rot – rötter (kořeny)
5. skloňování
- man – män (muži)
- fader – fäder (otcové)
- broder – bröder (bratři)
U dvou slov dochází ke krácení samohlásky:
- gås – gäss (husy)
- mus – möss (myši; nepravidelné)
K přehlasování dochází i ve složeninách:
- tjänsteman – tjänstemän (úředníci)
Slovníková hesla
editovatVe slovnících se u podstatných jmen kromě základního tvaru uvádějí ještě zakončení určitého tvaru singuláru (s určitým členem), ze kterého uživatel pozná příslušnost k rodu, a množného čísla. Ostatní tvary se z nich snadno odvodí. Příklady:
- kvinn|a -an -or žena (čti: kvinnan – spol. rod, kvinnor – mn. č.)
- väg -en -ar cesta (čti: vägen – spol. rod, vägar – mn. č.)
- hus -et - dům (čti: huset – stř. rod, hus – mn. č.)
- äpple -t -n jablko (čti: äpplet – stř. rod, äpplen – mn. č.)
Externí odkazy
editovat- Encyklopedický článek Podstatné jméno ve Wikipedii
- Encyklopedický článek Skloňování ve Wikipedii