42.pa233 (Biotop Wikicode)

Hierarchie

• Biotopy světa klíč
• 4 Lesy (Forests) klíč, popis
• 42 Jehličnaté lesy (Temperate coniferous forests) klíč, popis
• 42.pa2 Smrčiny (Spruce Picea abies forests) klíč, popis
• 42.pa23 Hercynské horské smrčiny (Hercynian subalpine Picea forests) klíč, popis
• 42.pa233 Sudetské smrčiny (Subalpine spruce forests of the Sudeten)

Příbuzné systémy

NATURA 2000: Biotop je včleněn do šířeji pojatého biotopu Natury 2000 9410 Acidofilní smrčiny (Acidophilous spruce forests), (Vaccinio-Piceetes), který zahrnuje další smrčiny.

EUNIS definuje biotop G3.1D3 Subalpine spruce forests of the Sudeten, který je shodný s tímto biotopem

Palaearctic Habitat sudetské smrčiny nedefinuje, uvádí pouze vyšší jednotku 042.23 Sub-alpine Hercynian forests, která je shodná s vyšší jednotkou wikisystému 42.pa23

Katalog biotopů České republiky nerozlišuje mezi šumavskými a sudetskými smrčinami, ale rozlišuje L9.1 Horské třtinové smrčiny, L9.2B Podmáčené smrčiny a L9.3 Horské papratkové smrčiny, které všechny patří do tohoto biotopu, ale jen z části území České republiky.

Popis

Czech Republic: Krušné hory, Nature reserve Božídarské rašeliniště, biotop 42.pa233
autor: Jiří Berkovec, 2004

Porosty s dominantním smrkem ztepilým, z dalších dřevin bývá vtroušen jeřáb ptačí nebo javor klen, které nedosahují výšky smrku. Bylinné a mechové patro bývá dobře vyvinuté. Struktura porostu je silně závislá na sukcesních stadiích, které se vyvíjejí na velkých plochách. Smrčiny jsou náchylné na katastrofický rozpad porostu s následnou vývojovou odbočkou k náhradním společenstvům.

Na obrázku je podmáčená smrčina na mírném severním svahu v asi 1000 m n. m. ponechaná samovolnému vývoji. Suché smrky uschly asi před 10 lety po napadení lýkožroutem smrkovým, který se namnožil na několika zlomech smrku. Do uvolněného prostoru vrůstá nová generace smrkového lesa.

Druhové složení

Dominantní a diagnostickou dřevinou je smrk ztepilý, vtroušenými dřevinami může být javor klen a jeřáb ptačí. Diagnostickými druhy bylin jsou žebrovice různolistá, podbělice alpská, bika lesní, sedmikvítek evropský a ptačinec hajní.

Ekologie

Smrčiny tvoří horní hranici lesa. Smrk se může uchytit jako pionýrská dřevina i v nelesních biotopech, zejména vedle smrkového porostu na opuštěných pastvinách. Takto horské louky pozvolna zarůstají lesem, současně může na jiných mistech docházek ke vzniku travnatých ploch zánikem smrkového porostu bez nástupu nové generace lesa. Opad smrku způsobuje okyselení půdy a tím uvolnění a vyplavení živin z minerální půdy, současně je pod zapojeným porostem v důsledku nedostatku tepla zpomalen rozklad hrabanky, v které živiny uvíznou a jsou uvolněny až při prolomení korunového zápoje (v porostních mezerách). Cyklus dostupnosti živin je v obousměrném vztahu k cyklu vývoje smrčin - nedostatek živin stimuluje rozpad smrčin, nástup nového lesa způsobí nedostatek živin. Při horní hranici lesa nejsou smrčiny zapojené, stromy se vzájemně málo ovlivňují a cyklický vývoj lesa se zde neuplatňuje. Semenáčky smrku nejlépe vzcházejí na trouchnivých padlých neosluněných kmenech, v přirozeně vzniklých smrčinách lze proto nalézt na místech kdysi ležících kmenů řady smrků s chůdovitými kořeny.

Rozšíření

Sudetské smrčiny se vyskytují ve vyšších (nad 950 m n. m., podmáčené smrčiny i níže) polohách Krušných hor, Krkonoš, Orlických hor a Jeseníků. V těchto horách jsou též rozsáhlé kulturní smrčiny velmi podobné přirozeným smrčinám, ty jsou však i v klimaticky příznivějších polohách na místech původních bučin. Menší plochy smrčin podobných přírodním smrčinám typu 42.pa233 lze nalézt v dalších pohořích, ale zde se pravděpodobně jedná o původně smíšené smrko-buko-jedlové lesy s ochuzenou druhovou skladbou vlivem lesnického obhospodařování. Obdobné smrčiny Moravskoslezských Beskyd patří ke karpatským smrčinám, šumavské smrčiny z české i bavorské strany jsou vylišeny jako samostatný biotop 42.pa231.

Externí odkazy

• http://eunis.eea.eu.int/habitats-factsheet.jsp?idHabitat=4585] - anglicky
• http://stanoviste.natura2000.cz/index.php?page=biotop_detail&BiotopID=37 - mapa rozšíření smrčin v širším pojetí a další informace týkající se pouze České republik
• http://stanoviste.natura2000.cz/index.php?page=stanoviste_detail&StanovisteID=25 - umožňuje přístup na mapy chráněných území soustavy Natura 2000 v České republice s výskytem biotopu 9410 (kód Natura 2000).