Maďarština/Přítomný čas

Přítomný čas maďarských sloves vyjadřuje současné děje, stejně jako v češtině. Je to čas základní, v němž sloveso přijímá pouze osobní koncovky, které vyjadřují osobu a číslo – v tomto případě (odlišně od aglutinačního principu) má jedna koncovka dvě funkce.

O použití určitého a neurčitého časování pojednává kapitola Slovesa.

Určité časování

Při určitém časování přijímá sloveso osobní koncovky, které se nápadně podobají koncovkám přivlastňovacím. Podoba koncovky je závislá na samohláskové harmonii a v některých případech také na tom, zda je kmenová samohláska dlouhá, či krátká:

Osoba	Zadní samohlásky	Přední samohlásky
		Krátké	Dlouhé
én (já)	-om	-em	-öm
te (ty)	-od	-ed	-öd
ő (on, ona, ono)	-ja	-i
mi (my)	-juk	-jük
ti (vy)	-játok	-itek
ők (oni, ony, ona)	-ják	-ik

Příklady

Osoba	látni vidět	beverni udeřit	fűteni ohřívat
én (já)	látom	beverem	fűtöm
te (ty)	látod	bevered	fűtöd
ő (on, ona, ono)	látja	beveri	fűti
mi (my)	látjuk	beverjük	fűtjük
ti (vy)	látjátok	beveritek	fűtitek
ők (oni, ony, ona)	látják	beverik	fűtik

Slovesa končící sykavkou

Povšimněte si, že některé koncovky se připojují ke slovesu souhláskou -j-. Pokud sloveso končí -s, -sz, -z nebo -dz, toto j se mění na přecházející souhlásku, která je takto zdvojena:

• mos + -ja –> mossa = myje
• olvas + -ják –> olvassák = čtou
• vesz + -jük –> vesszük = kupujeme

Neurčité časování

Při neurčitém časování přijímá sloveso zcela odlišné osobní koncovky než při určitém časování. Podoba koncovky je rovněž závislá na samohláskové harmonii a v některých případech také na tom, zda je kmenová samohláska dlouhá, či krátká:

Osoba	Zadní samohlásky	Přední samohlásky
		Krátké	Dlouhé
én (já)	-ok	-ek	-ök
te (ty)	-sz
ő (on, ona, ono)	———
mi (my)	-unk	-ünk
ti (vy)	-tok	-tek
ők (oni, ony, ona)	-nak	-nek

Příklady

Osoba	látni vidět	beverni udeřit	fűteni ohřívat
én (já)	látok	beverek	fűtök
te (ty)	látsz	beversz	fűtesz
ő (on, ona, ono)	lát	bever	fűt
mi (my)	látunk	beverünk	fűtünk
ti (vy)	láttok	bevertek	fűtötek
ők (oni, ony, ona)	látnak	bevernek	fűtenek

Někdy se před koncovku pro snazší výslovnost vkládá ještě pohyblivá samohláska (fűtesz, fűtötek, fűtenek).

Slovníkový tvar

Tvar 3. osoby jednotného čísla (ő) je při neurčitém skloňování zpravidla bez koncovky. Považuje se za základní tvar slovesa, od kterého lze odvodit všechny ostatní tvary. Je proto zvykem uvádět tento tvar ve slovnících namísto infinitivu, jak jsme zvyklí z češtiny a mnoha dalších jazyků.

Ik-slovesa

Existuje určitá skupina sloves, která se časují odlišně. Tato odlišnost se vyznačuje tím, že ve 3. osobě jednotného čísla, která je obvykle bez koncovky, přibírají koncovku -ik. Podle toho se označují jako ik-slovesa. Tento tvar je rovněž slovníkovým tvarem, takže díky tomu tato slovesa snadno poznáme.

S touto odlišností se pojí ještě jedna změna oproti pravidelnému časování: 1. osoba jednotného čísla nekončí -k, ale -m, tedy stejně jako při určitém časování:

Příklady

Osoba	lakni bydlet	rejleni skrývat se	fejlődni rozvíjet se
én (já)	lakom	rejlem	fejlődöm
te (ty)	laksz	rejlesz	fejlődsz
ő (on, ona, ono)	lakik	rejlik	fejlődik
mi (my)	lakunk	rejlünk	fejlődünk
ti (vy)	laktok	rejletek	fejlődtek
ők (oni, ony, ona)	laknak	rejlenek	fejlődnek

Slovesa končící sykavkou

Pokud sloveso končí -s, -sz, -z nebo -dz, ve 2. osobě jednotného čísla (te) nepřibírá pravidelnou koncovku -sz, ale -ol / -el:

• olvaszol = čteš
• veszel = kupuješ

Některá slovesa z této skupiny zároveň patří také mezi ik-slovesa:

Osoba	dolgozni pracovat
én (já)	dolgozom
te (ty)	dolgozol
ő (on, ona, ono)	dolgozik
mi (my)	dolgozunk
ti (vy)	dolgoztok
ők (oni, ony, ona)	dolgoznak