Švédština/Perfektum

Perfektum, předpřítomný čas, složí k vyjádření minulých dějů, které mají nějaký vztah k přítomnosti. Buď přetrvávají, nebo byly ukončeny, ale mají důsledky přetrvávající do přítomnosti. Perfektum se tvoří pomocí har + supinum:

• Han har gjort det. = Už to udělal.
• Han har inte gjort det. = Neudělal to (dosud).
• Jag har aldrig varit i Sverige. = Nikdy jsem nebyl ve Švédsku.
• Det är det vackraste, jag har sett. = To je to nejkrásnější, co jsem kdy viděl.

Pokud je ve větě určena doba uskutečnění děje, obvykle se použije minulý čas (préteritum):

• Han gjorde det igår. = Udělal to včera.

Srovnete také:

• Jag har levt i Prag i fem år. = (Bydlel jsem a) bydlím v Praze už 5 let.
• Jag levde i Prag i fem år. = Bydlel jsem v Praze 5 let (ale nyní už bydlím jinde).

Původní význam perfektních konstrukcí je „(udělal jsem a) mám uděláno“ (jag har gjort).

Supinum

Supinum je neurčitý slovesný tvar, který se používá k tvoření perfektních časů (tedy i pluskvamperfekta a futura II). U slabých sloves má stejný tvar jako trpné/minulé příčestí pro střední rod (-t/-tt; viz skloňování přídavných jmen), u silných sloves má zvláštní tvar zakončený -it (a obvykle změněnou kmenovou samohlásku) – příčestí v tomto případě končí -et.

1. třída:

• tala: talat (mluvit)
• älska: älskat (milovat)

2. třída:

• köpa: köpt (koupit)
• böja: böjt (ohýbat)

3. třída:

• bo: bott (bydlet)
• tro: trott (věřit)

4. třída (silná slovesa):

• dricka: druckit (pít)
• brinna: brunnit (hořet)

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Perfektum ve Wikipedii