Perfektum, předpřítomný čas, složí k vyjádření minulých dějů, které mají nějaký vztah k přítomnosti. Buď přetrvávají, nebo byly ukončeny, ale mají důsledky přetrvávající do přítomnosti. Perfektum se tvoří pomocí har + supinum:

  • Han har gjort det. = Už to udělal.
  • Han har inte gjort det. = Neudělal to (dosud).
  • Jag har aldrig varit i Sverige. = Nikdy jsem nebyl ve Švédsku.
  • Det är det vackraste, jag har sett. = To je to nejkrásnější, co jsem kdy viděl.

Pokud je ve větě určena doba uskutečnění děje, obvykle se použije minulý čas (préteritum):

  • Han gjorde det igår. = Udělal to včera.

Srovnete také:

  • Jag har levt i Prag i fem år. = (Bydlel jsem a) bydlím v Praze už 5 let.
  • Jag levde i Prag i fem år. = Bydlel jsem v Praze 5 let (ale nyní už bydlím jinde).

Původní význam perfektních konstrukcí je „(udělal jsem a) mám uděláno“ (jag har gjort).

Supinum

editovat

Supinum je neurčitý slovesný tvar, který se používá k tvoření perfektních časů (tedy i pluskvamperfekta a futura II). U slabých sloves má stejný tvar jako trpné/minulé příčestí pro střední rod (-t/-tt; viz skloňování přídavných jmen), u silných sloves má zvláštní tvar zakončený -it (a obvykle změněnou kmenovou samohlásku) – příčestí v tomto případě končí -et.

1. třída:

  • tala: talat (mluvit)
  • älska: älskat (milovat)

2. třída:

  • köpa: köpt (koupit)
  • böja: böjt (ohýbat)

3. třída:

  • bo: bott (bydlet)
  • tro: trott (věřit)

4. třída (silná slovesa):

  • dricka: druckit (pít)
  • brinna: brunnit (hořet)

Externí odkazy

editovat
  •   Encyklopedický článek Perfektum ve Wikipedii