Maďarština/Přídavná jména

Přídavná jména (adjektiva) vyjadřují vlastnosti a vztahy podstatných jmen. Dávají odpovědi na otázky milyen? (jaký?) a melyik? (který?). V češtině se vyznačují tím, že mají charateristické koncovky a stejně jako podstatná jména se skloňují. V maďarštině je situace jednodušší: adjektiva se neskloňují buď vůbec, nebo za určitých okolností jen minimálně.

S přídavnými jmény můžeme i porovnávat dvě anebo více věcí, nebo vyjádřit příslovečné určení způsobu.

To, jak se maďarské adjektivum ve větě chová, záleží na tom, zda má funkci přívlastku, nebo přísudku. Z tohoto hlediska je důležitý slovosled.

Přídavná jména v přívlastkuEditovat

Stojí-li přídavné jméno před podstatným jménem (v češtině to tak zpravidla bývá také, ale ne vždy), má funkci přívlastku. V této pozici se nijak neskloňuje. To znamená, že bez ohledu na tvar podstatného jména adjektivum svůj tvar nemění:

a nagy kutya = velký pes
a nagy kutyát = velkého psa (akuzativ)
a nagy kutyák = velcí psi (množné číslo)

Přídavná jména v přísudkuEditovat

Pokud je pořadí slov obrácené, t. j. podstané jméno předchází přídavnému, má přídavné jméno funkci přísudku. Toto slovní spojení má platnost věty, ve které však na první pohled chybí sloveso. V češtině bychom použili sloveso je nebo jsou; v maďarštině se však v tomto případě vynechává:

A kutya nagy. = Ten pes je velký.

Pokud je podstatné jméno v množném čísle, přijímá i přídavné jméno koncovku množného čísla (-k):

A kutyák nagyok. = Ti psi jsou velcí.

Srovnej:

Ez a magyar lány szép. = Tato maďarská dívka je hezká.
Ezek a magyar lányok szépek. = Tyto maďarské dívky jsou hezké.

StupňováníEditovat

Stejně jako v češtině můžeme maďarská adjektiva stupňovat.

Stupňování slouží k vyjádření vyšší míry vlastnosti a k porovnávání. Podobně jako v češtině tvoří maďarská adjektiva 2. a 3. stupeň (komparativ a superlativ).

KomparativEditovat

Komparativ (2. stupeň) vyjadřuje vyšší míru vlastnosti. Tvoří se od 1. stupně koncovkou -abb / -ebb / -obb (v závislosti na samohláskové harmonii):

kis = malý —> kisebb = menší
nagy = velký —> nagyobb = větší (nepravidelné)
gyors = rychlý —> gyorsabb = rychlejší
lassú = pomalý —> lassabb = pomalejší (ztrácí koncovku )

Komparativ se používá k porovnávání. První možnost je s použitím spojky mint (než), před kterou se v maďarštině píše čárka:

Kisebb vagyok, mint te. = Jsem menší než ty.
A repülőgép gyorsabb, mint az autó. = Letadlo je rychlejší než auto. (ve 3. osobě se vynechává sloveso van)

Druhá možnost je s použitím adessivu (-nál / -nél ):

Én nagyobb vagyok nálad. = Jsem větší než ty.
Ő kisebb nálam. = On / ona je menší než já.
A repülőgép gyorsabb az autónál. = Letadlo je rychlejší než auto.
Bécs nagyobb Budapestnél? = Je Vídeň větší než Budapešť?

V těchto větách je přídavné jméno v komparativu přísudkem. V množném čísle proto přijímá plurálovou koncovku -ak / -ek (viz výše):

Ez a lány magasabb, mint az a fiú? = Je tato dívka vyšší než tamten chlapec?
Ezek a lányok magasabbak, mint azok a fiúk? = Jsou tyto dívky vyšší než tamti chlapci?

SuperlativEditovat

Superlativ (3. stupeň) vyjadřuje nejvyšší míru vlastnosti. Tvoří se od 2. stupně přidáním předpony leg- (jako české nej-). Obvykle se používá s určitým členem:

a legkisebb = nejmenší
a legnagyobb = největší
a leggyorsabb = nejrychlejší

Pro zdůraznění absolutně nejvyšší míry se používá předpona leges- : a legeslegnagyobb = ten úplně největší

Nepravidelné stupňováníEditovat

Nepravidelně se stupňují:

Pozitiv Komparativ Superlativ
nagy
velký
nagyobb a legnagyobb
bátor
smělý
bátrabb a legbátrabb
hosszú
dlouhý
hosszabb a leghosszabb
lassú
pomalý
lassabb a leglassabb
kicsi
malý
kisebb a legkisebb
könnyű
lehký
könnyebb a legkönnyebb
nehéz
těžký
nehezebb a legnehezebb
szép
pěkný
szebb a legszebb

dobrý
jobb a legjobb

hojný
bővebb a legbővebb
kevés
málo
kevesebb a legkevesebb
sok
mnoho
több a legtöbb