Maďarština/Ukazovací zájmena

Ukazovací zájmena v maďarštině jsou ez (tento) a az (tamten), v množném čísle ezek a azok. Přijímají také pádové koncovky (viz přehled). Mohou stát buď samostatně, nebo před podstatným jménem. V druhém případě za nimi stojí ještě určitý člen.

Použití editovat

Stojí-li ukazovací zájmeno před podstatným jménem, následuje za ním vždy určitý člen:

  • ez a / ez az
  • ezek a / ezek az
  • az a / az az
  • azok a / azok az

Varianta členu az se používá, pokud následující jméno začíná samohláskou.

Příklady editovat

  • az az asztal = tamten stůl
  • ezek az asztalok = tyto stoly

Pokud v takovém spojení chybí určitý člen, význam je jiný. Ukazovací zájmeno v tomto případě neodkazuje přímo na podstatné jméno. Jde o samostatné použití. Spojení pak má platnost věty:

  • Ez asztal. = Toto je stůl. (vynechané sloveso van)

Můžeme také říci:

  • Ez asztal? Asztal ez? = Toto je stůl? Je toto stůl?
  • Nem, ez nem asztal. Ez szék. = Ne, to není stůl. To je židle.

Další příklady použití ukazovacího zájmena bez členu:

  • Mi ez? = Co je to?
  • Ki ez? = Kdo je to?
  • Ez Éva. = To je Eva.
  • Ádam azt mondja, hogy… = Adam říká, že…
  • Te vagy az, aki elárult. = Ty jsi ten, kdo zradil.

Poznámka editovat

Pokud není nutné rozlišit tento a tamten, můžeme ez i az překládat do češtiny jen jako ten, ta nebo to.

Přehled ukazovacích zájmen editovat

Nominativ
kdo? co?
ez
tento, tato, toto
az
tamten, tamta, tamto
ezek
tito, tyto, tato
azok
tamti, tamty, tamta
Akuzativ
koho? co?
ezt azt ezeket azokat
Dativ
komu? čemu?
ennek annak ezeknek azoknak
Instrumentál
(s) kým? (s) čím?
evvel / ezzel avval / azzal ezekkel azokkal
Kauzál-finál
pro koho? pro co?
ezért azért ezekért azokért
Inessiv
v kom? v čem?
ebben abban ezekben azokban
Superessiv
na kom? na čem?
ezen azon ezeken azokon
Adessiv
u koho? u čeho?
ennél annál ezeknél azoknál
Illativ
do koho? do čeho?
ebbe abba ezekbe azokba
Sublativ
na koho? na co?
erre arra ezekre azokra
Allativ
ke komu? k čemu?
ehhez ahhoz ezekhez azokhoz
Elativ
z koho? z čeho? (zevnitř)
ebből abból ezekből azokból
Delativ
z koho? z čeho? (z povrchu)
erről arról ezekről azokról
Ablativ
od koho? od čeho?
ettől attól ezektől azoktól

Ukazovací zájmena se skloňují stejným způsobem jako podstatná jména, přijímají stejné pádové koncovky. V jednotném čísle však (s výjimkou akuzativu, superessivu a kauzálu-finálu) dochází regresivní asimilaci. To znamená, že koncové z se mění na souhlásku, kterou začíná připojená pádová koncovka, např. az + ban = abban. V množném čísle k této asimilaci nedochází.

V instrumentálu, při jehož tvoření normálně dochází k progresivní asimilaci (podle první souhlásky ve skupině), se uvedená pravidla kříží, a jsou tak možné dva tvary (ez + vel = evvel nebo ezzel). V množném čísle je pouze progresivní asimilace (ezek + vel = ezekkel).

Ukazovací zájmena, na rozdíl od přídavných jmen a číslovek, se skloňují spolu s podstatnými jmény, před nimiž stojí:

  • Látom azt a nagy házat. = Vidím (tam)ten velký dům.
  • Adom (ezt) annak a kis gyereknek = Dám to tamtomu malému dítěti.

Protože záložky (postpozice) se chovají podobně jako pádové koncovky, dostává i ukazovací zájmeno svoji záložku, která tak je ve slovním spojení rovnou dvakrát:

  • ez előtt a ház előtt = před tímto domem